Naopak, byl pokus značný
pokrok. Tulský zbrojní závod nejednou objednal značné množství, dávaje
zdejší oceli přednost před jinými. století vydobyla ruská ocel. Uvádíme výmluvný výňatek
z jednoho dokladu tehdejší doby, totiž sdělení způsobu výroby oceli závo
dech pana ministerského asesora Ivana Rodionoviče Bataševa“, které bylo roku
1824 posláno úřadu pro rudné solné doly. Vrátili způsobu přímé
redukce rud, kterého používali lidé před tisíci lety, kdy hutnictví zkoušelo první
krůčky.
Jiný osud, který lépe charakterisuje tehdejší dobu, postihl vynález obchod
níka Poljuchova, který roku 1820 navrhl svůj vlastní způsob výroby oceli.
Nyní, kdy prožíváme předvečer této revoluce hutnictví, musíme ujasnit
zásluhu bataševských tavičů, kteří svým postupem vzkřísili methodu přímé
redukce rud.
Desítky ruských tavičů počátku XIX.
Vláda projevila zájem činnost Badajevovu.
A při těchto pokusech věnují hutníci pozornost přímé redukci rud.
Roku 1813 vynalezl votkinském závodě nevolnický mistr Semjon Ivano-
vič Badajev způsob výroby lité oceli, který podle svého vynálezce dostal název
„způsob badajevský“.**
Je zajímavé, době taviči Bataševových závodů znali tajemství výroby
„přírodní oceli**, oceli tavené přímo rudy. však nikterak nebyl krok nazpět'.
Také zlatoustském závodě mnoho úspěšně pracovalo zdokonalení
výroby oceli.
„Badajevské** oceli používalo výrobě nástrojů mincovních razidel, což
vyžadovalo kovu zvlášť vynikajících vlastností. Zúčastnili také ruští oceláři dosáhli
velkých úspěchů, zvláště při výrobě velmi ušlechtilé oceli.
S oprávněnou hrdostí psali ruští hutníci: „Všechny druhy ocelí, které jsou
dosud známy, vyrábějí dávných dob závodech Bataševa používá se
jich nejen pro vlastní potřebu závodu, nýbrž prodávají soukromým zákazní
kům státu. Hutníci nebyli tímto vyná
lezem spokojeni hledalo dále. století pracovaly stále nových
a nových způsobech výroby oceli. Vždyť hutnický pochod, který vznikl současně první stavbou vysoké
pece jehož používá dosud, vlastně již neuspokojuje dnešní hutníky. mívali úspěch. Vykoupila nevolnictví tři
tisíce rublů odměnila zlatou medailí. závodech Bataševa úspěchem vyráběla
bud přímo damascenská ocel nebo její napodobenina. Přes
četné pochvalné posudky, kterých jeho oceli dostalo, nebylo Poljuchovova
vynálezu využito. Tento závod získal nemalý podíl dobré pověsti, které za
čátkem XIX.
K druhému vzkříšení tohoto způsobu dojde ovšem nové, vyšší technické
a vědecké základně.nedával přece žádoucí ocel, nýbrž jen měkké železo.
223
. Ruští hutníci vykonali již mnoho věci zřejmě již
blíží den, kdy prvé začne pracovat zařízení výrobu železa oceli přímo
z rudy. Státní pokladna tím velmi získala. Zkoušky ukázaly, ocel vyznačuje výtečnými mecha
nickými vlastnostmi velmi dobře svařovat. když vynálezce svůj
způsob ještě zdokonalil, ukázalo se, jeho ocel není nic horší než ocel anglická. Snaží se
zkrátit cestu rudy oceli vyhnout meziproduktu surovému železu
