když vynálezce svůj
způsob ještě zdokonalil, ukázalo se, jeho ocel není nic horší než ocel anglická. století pracovaly stále nových
a nových způsobech výroby oceli. Hutníci nebyli tímto vyná
lezem spokojeni hledalo dále.
Jiný osud, který lépe charakterisuje tehdejší dobu, postihl vynález obchod
níka Poljuchova, který roku 1820 navrhl svůj vlastní způsob výroby oceli.
A při těchto pokusech věnují hutníci pozornost přímé redukci rud. Vykoupila nevolnictví tři
tisíce rublů odměnila zlatou medailí. Naopak, byl pokus značný
pokrok.
Nyní, kdy prožíváme předvečer této revoluce hutnictví, musíme ujasnit
zásluhu bataševských tavičů, kteří svým postupem vzkřísili methodu přímé
redukce rud. Ruští hutníci vykonali již mnoho věci zřejmě již
blíží den, kdy prvé začne pracovat zařízení výrobu železa oceli přímo
z rudy.
Také zlatoustském závodě mnoho úspěšně pracovalo zdokonalení
výroby oceli.
223
.
Roku 1813 vynalezl votkinském závodě nevolnický mistr Semjon Ivano-
vič Badajev způsob výroby lité oceli, který podle svého vynálezce dostal název
„způsob badajevský“.
„Badajevské** oceli používalo výrobě nástrojů mincovních razidel, což
vyžadovalo kovu zvlášť vynikajících vlastností. Přes
četné pochvalné posudky, kterých jeho oceli dostalo, nebylo Poljuchovova
vynálezu využito.nedával přece žádoucí ocel, nýbrž jen měkké železo. Vždyť hutnický pochod, který vznikl současně první stavbou vysoké
pece jehož používá dosud, vlastně již neuspokojuje dnešní hutníky.**
Je zajímavé, době taviči Bataševových závodů znali tajemství výroby
„přírodní oceli**, oceli tavené přímo rudy. mívali úspěch.
Desítky ruských tavičů počátku XIX. Státní pokladna tím velmi získala.
Vláda projevila zájem činnost Badajevovu.
S oprávněnou hrdostí psali ruští hutníci: „Všechny druhy ocelí, které jsou
dosud známy, vyrábějí dávných dob závodech Bataševa používá se
jich nejen pro vlastní potřebu závodu, nýbrž prodávají soukromým zákazní
kům státu. Tento závod získal nemalý podíl dobré pověsti, které za
čátkem XIX. Uvádíme výmluvný výňatek
z jednoho dokladu tehdejší doby, totiž sdělení způsobu výroby oceli závo
dech pana ministerského asesora Ivana Rodionoviče Bataševa“, které bylo roku
1824 posláno úřadu pro rudné solné doly. Zkoušky ukázaly, ocel vyznačuje výtečnými mecha
nickými vlastnostmi velmi dobře svařovat. století vydobyla ruská ocel. Tulský zbrojní závod nejednou objednal značné množství, dávaje
zdejší oceli přednost před jinými. Zúčastnili také ruští oceláři dosáhli
velkých úspěchů, zvláště při výrobě velmi ušlechtilé oceli. závodech Bataševa úspěchem vyráběla
bud přímo damascenská ocel nebo její napodobenina. Snaží se
zkrátit cestu rudy oceli vyhnout meziproduktu surovému železu. Vrátili způsobu přímé
redukce rud, kterého používali lidé před tisíci lety, kdy hutnictví zkoušelo první
krůčky. však nikterak nebyl krok nazpět'.
K druhému vzkříšení tohoto způsobu dojde ovšem nové, vyšší technické
a vědecké základně
