Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 225 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
A při těchto pokusech věnují hutníci pozornost přímé redukci rud. Uvádíme výmluvný výňatek z jednoho dokladu tehdejší doby, totiž sdělení způsobu výroby oceli závo­ dech pana ministerského asesora Ivana Rodionoviče Bataševa“, které bylo roku 1824 posláno úřadu pro rudné solné doly. však nikterak nebyl krok nazpět'. K druhému vzkříšení tohoto způsobu dojde ovšem nové, vyšší technické a vědecké základně. Vláda projevila zájem činnost Badajevovu. S oprávněnou hrdostí psali ruští hutníci: „Všechny druhy ocelí, které jsou dosud známy, vyrábějí dávných dob závodech Bataševa používá se jich nejen pro vlastní potřebu závodu, nýbrž prodávají soukromým zákazní­ kům státu. Vrátili způsobu přímé redukce rud, kterého používali lidé před tisíci lety, kdy hutnictví zkoušelo první krůčky. Státní pokladna tím velmi získala. století vydobyla ruská ocel. Přes četné pochvalné posudky, kterých jeho oceli dostalo, nebylo Poljuchovova vynálezu využito. Zkoušky ukázaly, ocel vyznačuje výtečnými mecha­ nickými vlastnostmi velmi dobře svařovat. Desítky ruských tavičů počátku XIX. závodech Bataševa úspěchem vyráběla bud přímo damascenská ocel nebo její napodobenina. Ruští hutníci vykonali již mnoho věci zřejmě již blíží den, kdy prvé začne pracovat zařízení výrobu železa oceli přímo z rudy. století pracovaly stále nových a nových způsobech výroby oceli. Tulský zbrojní závod nejednou objednal značné množství, dávaje zdejší oceli přednost před jinými. Vždyť hutnický pochod, který vznikl současně první stavbou vysoké pece jehož používá dosud, vlastně již neuspokojuje dnešní hutníky. Jiný osud, který lépe charakterisuje tehdejší dobu, postihl vynález obchod­ níka Poljuchova, který roku 1820 navrhl svůj vlastní způsob výroby oceli. Vykoupila nevolnictví tři tisíce rublů odměnila zlatou medailí. 223 . „Badajevské** oceli používalo výrobě nástrojů mincovních razidel, což vyžadovalo kovu zvlášť vynikajících vlastností. mívali úspěch. Tento závod získal nemalý podíl dobré pověsti, které za­ čátkem XIX. Zúčastnili také ruští oceláři dosáhli velkých úspěchů, zvláště při výrobě velmi ušlechtilé oceli.nedával přece žádoucí ocel, nýbrž jen měkké železo. Hutníci nebyli tímto vyná­ lezem spokojeni hledalo dále.** Je zajímavé, době taviči Bataševových závodů znali tajemství výroby „přírodní oceli**, oceli tavené přímo rudy. když vynálezce svůj způsob ještě zdokonalil, ukázalo se, jeho ocel není nic horší než ocel anglická. Také zlatoustském závodě mnoho úspěšně pracovalo zdokonalení výroby oceli. Naopak, byl pokus značný pokrok. Roku 1813 vynalezl votkinském závodě nevolnický mistr Semjon Ivano- vič Badajev způsob výroby lité oceli, který podle svého vynálezce dostal název „způsob badajevský“. Snaží se zkrátit cestu rudy oceli vyhnout meziproduktu surovému železu. Nyní, kdy prožíváme předvečer této revoluce hutnictví, musíme ujasnit zásluhu bataševských tavičů, kteří svým postupem vzkřísili methodu přímé redukce rud