Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 224 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vznikl brzy tom, kdy začalo používat vysokých pecí. století zůstával hutní průmysl Ruska pozadu za průmyslem anglickým, potom byl předstižen průmyslem francouzským ame­ rickým. Do hroudy pak bušilo kladivy, aby železo stlačilo odstranila struska, a potom hrouda rozbíjela kusy. Byl vlastně našem smyslu polotovar, něhož bylo možné vyrábět jak ocel, tak měkké železo. Tento způsob byl velmi starý. těchto těžkých dobách, kdy absolutismus šlechta všech sil snažily spoutat tvůrčí síly ruského lidu, tvořili ruští technici, mezi nimi hutníci, jako dříve, jako dříve zůstávali průkopníky techniky. Velmi upadal zvláště průmysl báňský, zakládající úplně bezohledném vykořisťování nevolníků. Výroba „ukladu" jeho zpracování ocel byly velmi zdlouhavé pracné. hutníci také brzy tento způsob našli. Odtud název tohoto způsobu zpracovávání surového železa hroudový (kusový).Ruský průmysl začal upadat zůstával pozadu průmyslem západoevrop­ ským. V prvních desetiletích XIX. Roku 1784 Angličanu Cortovi podařilo vynalézt tak zvaný pudlovací způsob zpracování surového železa. Jestliže byl nasycován uhlíkem, stával ocelí, naopak, jestliže byly spáleny zbytky uhlíku, získalo měkké železo. Tento způsob, výkonnější než hroudový, 222 . V hroudové výhni bylo jednu tavbu vyrobeno jen padesát osmdesát kilo­ gramů železa. V Rusku ocel vyráběla hlavně litiny menším obsahem uhlíku, zvané ruský „úklad". století přispěli ruští hutníci velkým přínosem k zdokonalení výroby zpracování oceli. Surové železo tavilo a kapkách stékalo dno výhně. Ruští hutníci nazývali tyto kusy železa „úklad". Kusy surového železa kladli výhní, malých otevřených pecí. Rovněž pec nazývali kusovou. Vybírali jej z pece podobě rozžhavené, beztvárné hroudy nazývali jej stejně jako železo vyráběné úsvitě hutnictví železo hroudové (kusové). Svým složením byl asi uprostřed mezi nimi. Cestou kapky dostávaly proudu dmý- chaného vzduchu vzdušný kyslík spaloval nich obsažený uhlík, křemík jiné příměsi, které činily surové železo křehkým. Lenin napsal: „Avšak totéž nevolnické zřízení, které pomohlo Uralu, aby se tak pozvedl období počátečního rozvoje evropského kapitalismu, bylo příči­ nou úpadku Uralu období rozkvětu kapitalismu. Železo obkládali rozžhaveným uhlím ovívali vzduchem. Rovněž spalovalo železo, ovšem velmi málo, neboť hoří značně hůře než příklad uhlík. Lenin svém díle „Vývoj kapitalismu Rusku" uvedl jako příklad Ural, na němž ukázal zřejmé příčiny tohoto úpadku. V době, kdy podstatná část kovu byla získávána podobě křehkého surového železa, musili hutníci hledat způsob, jak zpracovat surové železo tvárný a kujný kov. dně výhně hromadil měkký, kujný kov. Proto nelze divit, jakmile začalo rozšiřovat strojírenství a když potřeba oceli mnohonásobně vzrostla, začaly všech zemích usilovně hledat nové způsoby přepracování surového železa ocel." Již prvním desetiletí XIX