století zůstával hutní průmysl Ruska pozadu
za průmyslem anglickým, potom byl předstižen průmyslem francouzským ame
rickým.
V hroudové výhni bylo jednu tavbu vyrobeno jen padesát osmdesát kilo
gramů železa.Ruský průmysl začal upadat zůstával pozadu průmyslem západoevrop
ským. hutníci také brzy tento způsob našli. Surové železo tavilo
a kapkách stékalo dno výhně.
Lenin svém díle „Vývoj kapitalismu Rusku" uvedl jako příklad Ural,
na němž ukázal zřejmé příčiny tohoto úpadku.
V době, kdy podstatná část kovu byla získávána podobě křehkého surového
železa, musili hutníci hledat způsob, jak zpracovat surové železo tvárný
a kujný kov.
Kusy surového železa kladli výhní, malých otevřených pecí. těchto těžkých dobách, kdy absolutismus šlechta všech sil
snažily spoutat tvůrčí síly ruského lidu, tvořili ruští technici, mezi nimi hutníci,
jako dříve, jako dříve zůstávali průkopníky techniky. Svým složením byl asi uprostřed mezi nimi. dně výhně hromadil měkký, kujný kov. Rovněž pec
nazývali kusovou. Proto nelze divit, jakmile začalo rozšiřovat strojírenství
a když potřeba oceli mnohonásobně vzrostla, začaly všech zemích usilovně
hledat nové způsoby přepracování surového železa ocel. Byl vlastně našem smyslu polotovar, něhož bylo možné vyrábět
jak ocel, tak měkké železo.
Lenin napsal: „Avšak totéž nevolnické zřízení, které pomohlo Uralu, aby
se tak pozvedl období počátečního rozvoje evropského kapitalismu, bylo příči
nou úpadku Uralu období rozkvětu kapitalismu.
Do hroudy pak bušilo kladivy, aby železo stlačilo odstranila struska,
a potom hrouda rozbíjela kusy. Tento způsob byl velmi starý. Jestliže
byl nasycován uhlíkem, stával ocelí, naopak, jestliže byly spáleny zbytky
uhlíku, získalo měkké železo. Velmi upadal zvláště průmysl báňský, zakládající úplně bezohledném
vykořisťování nevolníků.
Železo obkládali rozžhaveným uhlím ovívali vzduchem. Odtud název tohoto
způsobu zpracovávání surového železa hroudový (kusový).
V prvních desetiletích XIX. století přispěli ruští hutníci velkým přínosem
k zdokonalení výroby zpracování oceli.
Rovněž spalovalo železo, ovšem velmi málo, neboť hoří značně hůře
než příklad uhlík.
Roku 1784 Angličanu Cortovi podařilo vynalézt tak zvaný pudlovací
způsob zpracování surového železa. Vznikl brzy tom, kdy začalo
používat vysokých pecí. Vybírali jej
z pece podobě rozžhavené, beztvárné hroudy nazývali jej stejně jako železo
vyráběné úsvitě hutnictví železo hroudové (kusové). Cestou kapky dostávaly proudu dmý-
chaného vzduchu vzdušný kyslík spaloval nich obsažený uhlík, křemík jiné
příměsi, které činily surové železo křehkým. Tento způsob, výkonnější než hroudový,
222
. Ruští hutníci nazývali tyto kusy železa
„úklad"."
Již prvním desetiletí XIX.
Výroba „ukladu" jeho zpracování ocel byly velmi zdlouhavé pracné.
V Rusku ocel vyráběla hlavně litiny menším obsahem uhlíku, zvané
ruský „úklad"
