Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 224 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Odtud název tohoto způsobu zpracovávání surového železa hroudový (kusový). Velmi upadal zvláště průmysl báňský, zakládající úplně bezohledném vykořisťování nevolníků. V době, kdy podstatná část kovu byla získávána podobě křehkého surového železa, musili hutníci hledat způsob, jak zpracovat surové železo tvárný a kujný kov. V Rusku ocel vyráběla hlavně litiny menším obsahem uhlíku, zvané ruský „úklad". Vybírali jej z pece podobě rozžhavené, beztvárné hroudy nazývali jej stejně jako železo vyráběné úsvitě hutnictví železo hroudové (kusové). Rovněž spalovalo železo, ovšem velmi málo, neboť hoří značně hůře než příklad uhlík. Tento způsob, výkonnější než hroudový, 222 . Cestou kapky dostávaly proudu dmý- chaného vzduchu vzdušný kyslík spaloval nich obsažený uhlík, křemík jiné příměsi, které činily surové železo křehkým.Ruský průmysl začal upadat zůstával pozadu průmyslem západoevrop­ ským. Vznikl brzy tom, kdy začalo používat vysokých pecí. dně výhně hromadil měkký, kujný kov. Lenin svém díle „Vývoj kapitalismu Rusku" uvedl jako příklad Ural, na němž ukázal zřejmé příčiny tohoto úpadku. Kusy surového železa kladli výhní, malých otevřených pecí. Železo obkládali rozžhaveným uhlím ovívali vzduchem. těchto těžkých dobách, kdy absolutismus šlechta všech sil snažily spoutat tvůrčí síly ruského lidu, tvořili ruští technici, mezi nimi hutníci, jako dříve, jako dříve zůstávali průkopníky techniky. V prvních desetiletích XIX. V hroudové výhni bylo jednu tavbu vyrobeno jen padesát osmdesát kilo­ gramů železa. Proto nelze divit, jakmile začalo rozšiřovat strojírenství a když potřeba oceli mnohonásobně vzrostla, začaly všech zemích usilovně hledat nové způsoby přepracování surového železa ocel. století zůstával hutní průmysl Ruska pozadu za průmyslem anglickým, potom byl předstižen průmyslem francouzským ame­ rickým. Surové železo tavilo a kapkách stékalo dno výhně. Tento způsob byl velmi starý." Již prvním desetiletí XIX. Ruští hutníci nazývali tyto kusy železa „úklad". Svým složením byl asi uprostřed mezi nimi. Rovněž pec nazývali kusovou. Výroba „ukladu" jeho zpracování ocel byly velmi zdlouhavé pracné. Roku 1784 Angličanu Cortovi podařilo vynalézt tak zvaný pudlovací způsob zpracování surového železa. Byl vlastně našem smyslu polotovar, něhož bylo možné vyrábět jak ocel, tak měkké železo. Do hroudy pak bušilo kladivy, aby železo stlačilo odstranila struska, a potom hrouda rozbíjela kusy. Jestliže byl nasycován uhlíkem, stával ocelí, naopak, jestliže byly spáleny zbytky uhlíku, získalo měkké železo. století přispěli ruští hutníci velkým přínosem k zdokonalení výroby zpracování oceli. Lenin napsal: „Avšak totéž nevolnické zřízení, které pomohlo Uralu, aby se tak pozvedl období počátečního rozvoje evropského kapitalismu, bylo příči­ nou úpadku Uralu období rozkvětu kapitalismu. hutníci také brzy tento způsob našli