Železo obkládali rozžhaveným uhlím ovívali vzduchem. Jestliže
byl nasycován uhlíkem, stával ocelí, naopak, jestliže byly spáleny zbytky
uhlíku, získalo měkké železo. Surové železo tavilo
a kapkách stékalo dno výhně.
Rovněž spalovalo železo, ovšem velmi málo, neboť hoří značně hůře
než příklad uhlík. Rovněž pec
nazývali kusovou.
V hroudové výhni bylo jednu tavbu vyrobeno jen padesát osmdesát kilo
gramů železa. Proto nelze divit, jakmile začalo rozšiřovat strojírenství
a když potřeba oceli mnohonásobně vzrostla, začaly všech zemích usilovně
hledat nové způsoby přepracování surového železa ocel.
V době, kdy podstatná část kovu byla získávána podobě křehkého surového
železa, musili hutníci hledat způsob, jak zpracovat surové železo tvárný
a kujný kov.Ruský průmysl začal upadat zůstával pozadu průmyslem západoevrop
ským."
Již prvním desetiletí XIX. Svým složením byl asi uprostřed mezi nimi. Velmi upadal zvláště průmysl báňský, zakládající úplně bezohledném
vykořisťování nevolníků. Ruští hutníci nazývali tyto kusy železa
„úklad".
V Rusku ocel vyráběla hlavně litiny menším obsahem uhlíku, zvané
ruský „úklad".
Lenin svém díle „Vývoj kapitalismu Rusku" uvedl jako příklad Ural,
na němž ukázal zřejmé příčiny tohoto úpadku. století zůstával hutní průmysl Ruska pozadu
za průmyslem anglickým, potom byl předstižen průmyslem francouzským ame
rickým.
Kusy surového železa kladli výhní, malých otevřených pecí. Vznikl brzy tom, kdy začalo
používat vysokých pecí.
Do hroudy pak bušilo kladivy, aby železo stlačilo odstranila struska,
a potom hrouda rozbíjela kusy. hutníci také brzy tento způsob našli.
V prvních desetiletích XIX. Cestou kapky dostávaly proudu dmý-
chaného vzduchu vzdušný kyslík spaloval nich obsažený uhlík, křemík jiné
příměsi, které činily surové železo křehkým.
Lenin napsal: „Avšak totéž nevolnické zřízení, které pomohlo Uralu, aby
se tak pozvedl období počátečního rozvoje evropského kapitalismu, bylo příči
nou úpadku Uralu období rozkvětu kapitalismu.
Roku 1784 Angličanu Cortovi podařilo vynalézt tak zvaný pudlovací
způsob zpracování surového železa. století přispěli ruští hutníci velkým přínosem
k zdokonalení výroby zpracování oceli. těchto těžkých dobách, kdy absolutismus šlechta všech sil
snažily spoutat tvůrčí síly ruského lidu, tvořili ruští technici, mezi nimi hutníci,
jako dříve, jako dříve zůstávali průkopníky techniky. Vybírali jej
z pece podobě rozžhavené, beztvárné hroudy nazývali jej stejně jako železo
vyráběné úsvitě hutnictví železo hroudové (kusové). Tento způsob byl velmi starý. Odtud název tohoto
způsobu zpracovávání surového železa hroudový (kusový). Tento způsob, výkonnější než hroudový,
222
. dně výhně hromadil měkký, kujný kov.
Výroba „ukladu" jeho zpracování ocel byly velmi zdlouhavé pracné. Byl vlastně našem smyslu polotovar, něhož bylo možné vyrábět
jak ocel, tak měkké železo
