V hroudové výhni bylo jednu tavbu vyrobeno jen padesát osmdesát kilo
gramů železa. Svým složením byl asi uprostřed mezi nimi.
Kusy surového železa kladli výhní, malých otevřených pecí."
Již prvním desetiletí XIX. Vybírali jej
z pece podobě rozžhavené, beztvárné hroudy nazývali jej stejně jako železo
vyráběné úsvitě hutnictví železo hroudové (kusové). Jestliže
byl nasycován uhlíkem, stával ocelí, naopak, jestliže byly spáleny zbytky
uhlíku, získalo měkké železo.
Lenin napsal: „Avšak totéž nevolnické zřízení, které pomohlo Uralu, aby
se tak pozvedl období počátečního rozvoje evropského kapitalismu, bylo příči
nou úpadku Uralu období rozkvětu kapitalismu. Tento způsob, výkonnější než hroudový,
222
.
Roku 1784 Angličanu Cortovi podařilo vynalézt tak zvaný pudlovací
způsob zpracování surového železa. dně výhně hromadil měkký, kujný kov. Vznikl brzy tom, kdy začalo
používat vysokých pecí. Velmi upadal zvláště průmysl báňský, zakládající úplně bezohledném
vykořisťování nevolníků. Tento způsob byl velmi starý. Cestou kapky dostávaly proudu dmý-
chaného vzduchu vzdušný kyslík spaloval nich obsažený uhlík, křemík jiné
příměsi, které činily surové železo křehkým.Ruský průmysl začal upadat zůstával pozadu průmyslem západoevrop
ským.
V Rusku ocel vyráběla hlavně litiny menším obsahem uhlíku, zvané
ruský „úklad".
Lenin svém díle „Vývoj kapitalismu Rusku" uvedl jako příklad Ural,
na němž ukázal zřejmé příčiny tohoto úpadku.
Do hroudy pak bušilo kladivy, aby železo stlačilo odstranila struska,
a potom hrouda rozbíjela kusy. Rovněž pec
nazývali kusovou.
Železo obkládali rozžhaveným uhlím ovívali vzduchem. Odtud název tohoto
způsobu zpracovávání surového železa hroudový (kusový). Proto nelze divit, jakmile začalo rozšiřovat strojírenství
a když potřeba oceli mnohonásobně vzrostla, začaly všech zemích usilovně
hledat nové způsoby přepracování surového železa ocel. Byl vlastně našem smyslu polotovar, něhož bylo možné vyrábět
jak ocel, tak měkké železo. století zůstával hutní průmysl Ruska pozadu
za průmyslem anglickým, potom byl předstižen průmyslem francouzským ame
rickým.
V době, kdy podstatná část kovu byla získávána podobě křehkého surového
železa, musili hutníci hledat způsob, jak zpracovat surové železo tvárný
a kujný kov.
Výroba „ukladu" jeho zpracování ocel byly velmi zdlouhavé pracné. těchto těžkých dobách, kdy absolutismus šlechta všech sil
snažily spoutat tvůrčí síly ruského lidu, tvořili ruští technici, mezi nimi hutníci,
jako dříve, jako dříve zůstávali průkopníky techniky. Surové železo tavilo
a kapkách stékalo dno výhně. hutníci také brzy tento způsob našli. Ruští hutníci nazývali tyto kusy železa
„úklad".
V prvních desetiletích XIX.
Rovněž spalovalo železo, ovšem velmi málo, neboť hoří značně hůře
než příklad uhlík. století přispěli ruští hutníci velkým přínosem
k zdokonalení výroby zpracování oceli
