Kusy surového železa kladli výhní, malých otevřených pecí. Tento způsob byl velmi starý. století zůstával hutní průmysl Ruska pozadu
za průmyslem anglickým, potom byl předstižen průmyslem francouzským ame
rickým. Svým složením byl asi uprostřed mezi nimi.
Železo obkládali rozžhaveným uhlím ovívali vzduchem.
Rovněž spalovalo železo, ovšem velmi málo, neboť hoří značně hůře
než příklad uhlík. Velmi upadal zvláště průmysl báňský, zakládající úplně bezohledném
vykořisťování nevolníků. Byl vlastně našem smyslu polotovar, něhož bylo možné vyrábět
jak ocel, tak měkké železo. Vybírali jej
z pece podobě rozžhavené, beztvárné hroudy nazývali jej stejně jako železo
vyráběné úsvitě hutnictví železo hroudové (kusové). Cestou kapky dostávaly proudu dmý-
chaného vzduchu vzdušný kyslík spaloval nich obsažený uhlík, křemík jiné
příměsi, které činily surové železo křehkým.
V době, kdy podstatná část kovu byla získávána podobě křehkého surového
železa, musili hutníci hledat způsob, jak zpracovat surové železo tvárný
a kujný kov. hutníci také brzy tento způsob našli.
Výroba „ukladu" jeho zpracování ocel byly velmi zdlouhavé pracné. Odtud název tohoto
způsobu zpracovávání surového železa hroudový (kusový). těchto těžkých dobách, kdy absolutismus šlechta všech sil
snažily spoutat tvůrčí síly ruského lidu, tvořili ruští technici, mezi nimi hutníci,
jako dříve, jako dříve zůstávali průkopníky techniky. Vznikl brzy tom, kdy začalo
používat vysokých pecí.
Lenin napsal: „Avšak totéž nevolnické zřízení, které pomohlo Uralu, aby
se tak pozvedl období počátečního rozvoje evropského kapitalismu, bylo příči
nou úpadku Uralu období rozkvětu kapitalismu.
V hroudové výhni bylo jednu tavbu vyrobeno jen padesát osmdesát kilo
gramů železa. Proto nelze divit, jakmile začalo rozšiřovat strojírenství
a když potřeba oceli mnohonásobně vzrostla, začaly všech zemích usilovně
hledat nové způsoby přepracování surového železa ocel.
V prvních desetiletích XIX.
Lenin svém díle „Vývoj kapitalismu Rusku" uvedl jako příklad Ural,
na němž ukázal zřejmé příčiny tohoto úpadku. dně výhně hromadil měkký, kujný kov.
V Rusku ocel vyráběla hlavně litiny menším obsahem uhlíku, zvané
ruský „úklad". Jestliže
byl nasycován uhlíkem, stával ocelí, naopak, jestliže byly spáleny zbytky
uhlíku, získalo měkké železo. Tento způsob, výkonnější než hroudový,
222
.
Roku 1784 Angličanu Cortovi podařilo vynalézt tak zvaný pudlovací
způsob zpracování surového železa. Surové železo tavilo
a kapkách stékalo dno výhně.
Do hroudy pak bušilo kladivy, aby železo stlačilo odstranila struska,
a potom hrouda rozbíjela kusy."
Již prvním desetiletí XIX.Ruský průmysl začal upadat zůstával pozadu průmyslem západoevrop
ským. Ruští hutníci nazývali tyto kusy železa
„úklad". Rovněž pec
nazývali kusovou. století přispěli ruští hutníci velkým přínosem
k zdokonalení výroby zpracování oceli
