Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 224 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dně výhně hromadil měkký, kujný kov. hutníci také brzy tento způsob našli. Kusy surového železa kladli výhní, malých otevřených pecí. Vybírali jej z pece podobě rozžhavené, beztvárné hroudy nazývali jej stejně jako železo vyráběné úsvitě hutnictví železo hroudové (kusové). Vznikl brzy tom, kdy začalo používat vysokých pecí. Rovněž spalovalo železo, ovšem velmi málo, neboť hoří značně hůře než příklad uhlík. Byl vlastně našem smyslu polotovar, něhož bylo možné vyrábět jak ocel, tak měkké železo. V době, kdy podstatná část kovu byla získávána podobě křehkého surového železa, musili hutníci hledat způsob, jak zpracovat surové železo tvárný a kujný kov. Tento způsob, výkonnější než hroudový, 222 . Cestou kapky dostávaly proudu dmý- chaného vzduchu vzdušný kyslík spaloval nich obsažený uhlík, křemík jiné příměsi, které činily surové železo křehkým. V Rusku ocel vyráběla hlavně litiny menším obsahem uhlíku, zvané ruský „úklad". Odtud název tohoto způsobu zpracovávání surového železa hroudový (kusový). Rovněž pec nazývali kusovou. Roku 1784 Angličanu Cortovi podařilo vynalézt tak zvaný pudlovací způsob zpracování surového železa. Železo obkládali rozžhaveným uhlím ovívali vzduchem. Svým složením byl asi uprostřed mezi nimi. V prvních desetiletích XIX. těchto těžkých dobách, kdy absolutismus šlechta všech sil snažily spoutat tvůrčí síly ruského lidu, tvořili ruští technici, mezi nimi hutníci, jako dříve, jako dříve zůstávali průkopníky techniky. Ruští hutníci nazývali tyto kusy železa „úklad". Proto nelze divit, jakmile začalo rozšiřovat strojírenství a když potřeba oceli mnohonásobně vzrostla, začaly všech zemích usilovně hledat nové způsoby přepracování surového železa ocel. Výroba „ukladu" jeho zpracování ocel byly velmi zdlouhavé pracné. Lenin napsal: „Avšak totéž nevolnické zřízení, které pomohlo Uralu, aby se tak pozvedl období počátečního rozvoje evropského kapitalismu, bylo příči­ nou úpadku Uralu období rozkvětu kapitalismu. Do hroudy pak bušilo kladivy, aby železo stlačilo odstranila struska, a potom hrouda rozbíjela kusy. Velmi upadal zvláště průmysl báňský, zakládající úplně bezohledném vykořisťování nevolníků. V hroudové výhni bylo jednu tavbu vyrobeno jen padesát osmdesát kilo­ gramů železa.Ruský průmysl začal upadat zůstával pozadu průmyslem západoevrop­ ským. století zůstával hutní průmysl Ruska pozadu za průmyslem anglickým, potom byl předstižen průmyslem francouzským ame­ rickým." Již prvním desetiletí XIX. století přispěli ruští hutníci velkým přínosem k zdokonalení výroby zpracování oceli. Surové železo tavilo a kapkách stékalo dno výhně. Lenin svém díle „Vývoj kapitalismu Rusku" uvedl jako příklad Ural, na němž ukázal zřejmé příčiny tohoto úpadku. Jestliže byl nasycován uhlíkem, stával ocelí, naopak, jestliže byly spáleny zbytky uhlíku, získalo měkké železo. Tento způsob byl velmi starý