Vybírali jej
z pece podobě rozžhavené, beztvárné hroudy nazývali jej stejně jako železo
vyráběné úsvitě hutnictví železo hroudové (kusové). dně výhně hromadil měkký, kujný kov.
Rovněž spalovalo železo, ovšem velmi málo, neboť hoří značně hůře
než příklad uhlík. Jestliže
byl nasycován uhlíkem, stával ocelí, naopak, jestliže byly spáleny zbytky
uhlíku, získalo měkké železo. Svým složením byl asi uprostřed mezi nimi. Vznikl brzy tom, kdy začalo
používat vysokých pecí.
V době, kdy podstatná část kovu byla získávána podobě křehkého surového
železa, musili hutníci hledat způsob, jak zpracovat surové železo tvárný
a kujný kov.
Roku 1784 Angličanu Cortovi podařilo vynalézt tak zvaný pudlovací
způsob zpracování surového železa. století přispěli ruští hutníci velkým přínosem
k zdokonalení výroby zpracování oceli.
V hroudové výhni bylo jednu tavbu vyrobeno jen padesát osmdesát kilo
gramů železa.
Lenin svém díle „Vývoj kapitalismu Rusku" uvedl jako příklad Ural,
na němž ukázal zřejmé příčiny tohoto úpadku. Rovněž pec
nazývali kusovou.Ruský průmysl začal upadat zůstával pozadu průmyslem západoevrop
ským."
Již prvním desetiletí XIX. století zůstával hutní průmysl Ruska pozadu
za průmyslem anglickým, potom byl předstižen průmyslem francouzským ame
rickým.
Kusy surového železa kladli výhní, malých otevřených pecí. těchto těžkých dobách, kdy absolutismus šlechta všech sil
snažily spoutat tvůrčí síly ruského lidu, tvořili ruští technici, mezi nimi hutníci,
jako dříve, jako dříve zůstávali průkopníky techniky. Velmi upadal zvláště průmysl báňský, zakládající úplně bezohledném
vykořisťování nevolníků. Cestou kapky dostávaly proudu dmý-
chaného vzduchu vzdušný kyslík spaloval nich obsažený uhlík, křemík jiné
příměsi, které činily surové železo křehkým. Ruští hutníci nazývali tyto kusy železa
„úklad". Surové železo tavilo
a kapkách stékalo dno výhně.
Železo obkládali rozžhaveným uhlím ovívali vzduchem. hutníci také brzy tento způsob našli. Tento způsob byl velmi starý. Tento způsob, výkonnější než hroudový,
222
. Byl vlastně našem smyslu polotovar, něhož bylo možné vyrábět
jak ocel, tak měkké železo. Proto nelze divit, jakmile začalo rozšiřovat strojírenství
a když potřeba oceli mnohonásobně vzrostla, začaly všech zemích usilovně
hledat nové způsoby přepracování surového železa ocel.
V Rusku ocel vyráběla hlavně litiny menším obsahem uhlíku, zvané
ruský „úklad".
Lenin napsal: „Avšak totéž nevolnické zřízení, které pomohlo Uralu, aby
se tak pozvedl období počátečního rozvoje evropského kapitalismu, bylo příči
nou úpadku Uralu období rozkvětu kapitalismu.
Výroba „ukladu" jeho zpracování ocel byly velmi zdlouhavé pracné. Odtud název tohoto
způsobu zpracovávání surového železa hroudový (kusový).
V prvních desetiletích XIX.
Do hroudy pak bušilo kladivy, aby železo stlačilo odstranila struska,
a potom hrouda rozbíjela kusy
