Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 224 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ruští hutníci nazývali tyto kusy železa „úklad". hutníci také brzy tento způsob našli. Rovněž pec nazývali kusovou. těchto těžkých dobách, kdy absolutismus šlechta všech sil snažily spoutat tvůrčí síly ruského lidu, tvořili ruští technici, mezi nimi hutníci, jako dříve, jako dříve zůstávali průkopníky techniky. Velmi upadal zvláště průmysl báňský, zakládající úplně bezohledném vykořisťování nevolníků. Tento způsob byl velmi starý." Již prvním desetiletí XIX. Lenin svém díle „Vývoj kapitalismu Rusku" uvedl jako příklad Ural, na němž ukázal zřejmé příčiny tohoto úpadku. Vznikl brzy tom, kdy začalo používat vysokých pecí. Tento způsob, výkonnější než hroudový, 222 . Železo obkládali rozžhaveným uhlím ovívali vzduchem. Kusy surového železa kladli výhní, malých otevřených pecí. dně výhně hromadil měkký, kujný kov. Lenin napsal: „Avšak totéž nevolnické zřízení, které pomohlo Uralu, aby se tak pozvedl období počátečního rozvoje evropského kapitalismu, bylo příči­ nou úpadku Uralu období rozkvětu kapitalismu. V prvních desetiletích XIX. Proto nelze divit, jakmile začalo rozšiřovat strojírenství a když potřeba oceli mnohonásobně vzrostla, začaly všech zemích usilovně hledat nové způsoby přepracování surového železa ocel. Jestliže byl nasycován uhlíkem, stával ocelí, naopak, jestliže byly spáleny zbytky uhlíku, získalo měkké železo. Surové železo tavilo a kapkách stékalo dno výhně. Svým složením byl asi uprostřed mezi nimi. století přispěli ruští hutníci velkým přínosem k zdokonalení výroby zpracování oceli. Cestou kapky dostávaly proudu dmý- chaného vzduchu vzdušný kyslík spaloval nich obsažený uhlík, křemík jiné příměsi, které činily surové železo křehkým. Odtud název tohoto způsobu zpracovávání surového železa hroudový (kusový). V době, kdy podstatná část kovu byla získávána podobě křehkého surového železa, musili hutníci hledat způsob, jak zpracovat surové železo tvárný a kujný kov. století zůstával hutní průmysl Ruska pozadu za průmyslem anglickým, potom byl předstižen průmyslem francouzským ame­ rickým.Ruský průmysl začal upadat zůstával pozadu průmyslem západoevrop­ ským. V Rusku ocel vyráběla hlavně litiny menším obsahem uhlíku, zvané ruský „úklad". Rovněž spalovalo železo, ovšem velmi málo, neboť hoří značně hůře než příklad uhlík. Vybírali jej z pece podobě rozžhavené, beztvárné hroudy nazývali jej stejně jako železo vyráběné úsvitě hutnictví železo hroudové (kusové). V hroudové výhni bylo jednu tavbu vyrobeno jen padesát osmdesát kilo­ gramů železa. Roku 1784 Angličanu Cortovi podařilo vynalézt tak zvaný pudlovací způsob zpracování surového železa. Byl vlastně našem smyslu polotovar, něhož bylo možné vyrábět jak ocel, tak měkké železo. Do hroudy pak bušilo kladivy, aby železo stlačilo odstranila struska, a potom hrouda rozbíjela kusy. Výroba „ukladu" jeho zpracování ocel byly velmi zdlouhavé pracné