Před pří
chodem nového století, roku 1798, vyvezly lodi hranice jen dvou ruských
přístavů, petrohradského archangelského, více než dva miliony sedm set tisíc
pudů železa, získaného prací ruských dělníků. Jejich
práce, pot krev byly základem mocného ruského báňského průmyslu. rozdíl vysoko-
pecního surového železa nazývali Rusku litinu, vyrobenou kuplovně, „surové
železo druhé tavby". Byli nevolníci, lidé poddaní. Tím nejsou vyčerpány všechny zásluhy ruských
vynálezců, kteří postavili první kuplovny.
Nesnáze, nichž dostali hutníci výrobci strojů, odstranili ruští vyná
lezci.
To však není ještě všechno. Tak znamenitý vynález
ruských hutníků umožnil znovu upotřebit kovu již jednou použitého. . XIX. Jako suroviny
používali surového železa.
Avšak Rusku době tvořili většinu pracovníků nevolníci. století četné znam enité
vynálezy důležité novoty.
Rovněž velké množství pracovníků bylo zaměstnáno ruských dolech zá
vodech.
★ ★
¥
Ruští hutníci přinesli rozhraní XVIII. Zaváželi pece, tavili, spalovali škodlivé příměsi
a přidávali příměsi užitečné, potom odlévali forem. Vynálezy
Rusů, často cennější než vynálezy evropských současníků, byly zamítány. Odlitky ze
surového železa právě vyrobeného, nebo jak SSSR nazývají, „železa první
tavby“, nevynikaly právě obzvláštní pevností.
Kdyby všechny tyto „kovové mrtvoly" zůstávaly závodních dvorech nebo
ve skladištích, jaké obrovské hřbitovy byly vznikly sto padesát sto osm
desát let, dobu, známe strojírenský průmysl! Jaké ohromné množství železa
by dobu bylo zničilo korosí!
Když vynálezci kuplovny postavili své pece, ukázalo se, lze zavážet
nejen „čerstvým" surovým železem, nýbrž šrotem.
Kapitalistický průmysl rychle vzrůstal sílil. Začali stavět kuplovny zvláštní pece výrobu litiny.sestrojovat trvanlivé dobré stroje, bylo zapotřebí pevných součástí. Počet strojů evropských
továrnách závodech každým dnem zvětšoval. Jakmile začalo používat vynálezu ruských hutníků,
mohli výrobci strojů jistotou pracovat litinovými odlitky. Začátkem XIX. století mělo Rusko téměř půl milionu kvalifikovaných
a pomocných dělníků řad vesničanů.
Vynálezci našli upotřebení pro rozbité součástky strojů dokonce pro
stroje, jejichž život jakýchkoli příčin končil.
Spolu rozvojem strojírenství vzrůstala výroba litiny nyní každý závod,
i nejmenší, kde vyrábějí stroje, vlastní slévárnu vlastní kuplovny. Proč
by ruští podnikatelé měli utrácet peníze stroje, když bylo zemi tolik „bez
platných" rukou, kolik jen jich bylo zapotřebí?
221
. Surové železo zpravidla obsahuje
mnoho příměsí, což nepříznivě projevuje jakosti odlitku. době
vznikl západní Evropě, nejprve Anglii, nový, kapitalistický průmysl, založený
na užívání strojů, práci námezdních dělníků, kteří přicházeli závodů nikoli
z přímého donucení, nýbrž pro výdělek. Ruský báňský průmysl velmi zmohutněl
