Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 223 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Odlitky ze surového železa právě vyrobeného, nebo jak SSSR nazývají, „železa první tavby“, nevynikaly právě obzvláštní pevností. století četné znam enité vynálezy důležité novoty. Vynálezy Rusů, často cennější než vynálezy evropských současníků, byly zamítány. Ruský báňský průmysl velmi zmohutněl. Kdyby všechny tyto „kovové mrtvoly" zůstávaly závodních dvorech nebo ve skladištích, jaké obrovské hřbitovy byly vznikly sto padesát sto osm­ desát let, dobu, známe strojírenský průmysl! Jaké ohromné množství železa by dobu bylo zničilo korosí! Když vynálezci kuplovny postavili své pece, ukázalo se, lze zavážet nejen „čerstvým" surovým železem, nýbrž šrotem. Jako suroviny používali surového železa. Tak znamenitý vynález ruských hutníků umožnil znovu upotřebit kovu již jednou použitého. Byli nevolníci, lidé poddaní. Kapitalistický průmysl rychle vzrůstal sílil. Tím nejsou vyčerpány všechny zásluhy ruských vynálezců, kteří postavili první kuplovny. Surové železo zpravidla obsahuje mnoho příměsí, což nepříznivě projevuje jakosti odlitku. rozdíl vysoko- pecního surového železa nazývali Rusku litinu, vyrobenou kuplovně, „surové železo druhé tavby". Vynálezci našli upotřebení pro rozbité součástky strojů dokonce pro stroje, jejichž život jakýchkoli příčin končil. ★ ★ ¥ Ruští hutníci přinesli rozhraní XVIII. To však není ještě všechno. Jejich práce, pot krev byly základem mocného ruského báňského průmyslu. Začali stavět kuplovny zvláštní pece výrobu litiny. Proč by ruští podnikatelé měli utrácet peníze stroje, když bylo zemi tolik „bez­ platných" rukou, kolik jen jich bylo zapotřebí? 221 . Spolu rozvojem strojírenství vzrůstala výroba litiny nyní každý závod, i nejmenší, kde vyrábějí stroje, vlastní slévárnu vlastní kuplovny. Počet strojů evropských továrnách závodech každým dnem zvětšoval. Nesnáze, nichž dostali hutníci výrobci strojů, odstranili ruští vyná­ lezci. Před pří­ chodem nového století, roku 1798, vyvezly lodi hranice jen dvou ruských přístavů, petrohradského archangelského, více než dva miliony sedm set tisíc pudů železa, získaného prací ruských dělníků. Jakmile začalo používat vynálezu ruských hutníků, mohli výrobci strojů jistotou pracovat litinovými odlitky. XIX.sestrojovat trvanlivé dobré stroje, bylo zapotřebí pevných součástí. době vznikl západní Evropě, nejprve Anglii, nový, kapitalistický průmysl, založený na užívání strojů, práci námezdních dělníků, kteří přicházeli závodů nikoli z přímého donucení, nýbrž pro výdělek. Začátkem XIX. století mělo Rusko téměř půl milionu kvalifikovaných a pomocných dělníků řad vesničanů. Rovněž velké množství pracovníků bylo zaměstnáno ruských dolech zá­ vodech. Avšak Rusku době tvořili většinu pracovníků nevolníci. . Zaváželi pece, tavili, spalovali škodlivé příměsi a přidávali příměsi užitečné, potom odlévali forem