Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 223 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Proč by ruští podnikatelé měli utrácet peníze stroje, když bylo zemi tolik „bez­ platných" rukou, kolik jen jich bylo zapotřebí? 221 . Odlitky ze surového železa právě vyrobeného, nebo jak SSSR nazývají, „železa první tavby“, nevynikaly právě obzvláštní pevností. Začali stavět kuplovny zvláštní pece výrobu litiny. Počet strojů evropských továrnách závodech každým dnem zvětšoval. Začátkem XIX. Zaváželi pece, tavili, spalovali škodlivé příměsi a přidávali příměsi užitečné, potom odlévali forem. rozdíl vysoko- pecního surového železa nazývali Rusku litinu, vyrobenou kuplovně, „surové železo druhé tavby". Ruský báňský průmysl velmi zmohutněl. . Vynálezy Rusů, často cennější než vynálezy evropských současníků, byly zamítány. Surové železo zpravidla obsahuje mnoho příměsí, což nepříznivě projevuje jakosti odlitku. Spolu rozvojem strojírenství vzrůstala výroba litiny nyní každý závod, i nejmenší, kde vyrábějí stroje, vlastní slévárnu vlastní kuplovny. století četné znam enité vynálezy důležité novoty. Vynálezci našli upotřebení pro rozbité součástky strojů dokonce pro stroje, jejichž život jakýchkoli příčin končil. Byli nevolníci, lidé poddaní.sestrojovat trvanlivé dobré stroje, bylo zapotřebí pevných součástí. To však není ještě všechno. Tím nejsou vyčerpány všechny zásluhy ruských vynálezců, kteří postavili první kuplovny. Jako suroviny používali surového železa. Avšak Rusku době tvořili většinu pracovníků nevolníci. XIX. Před pří­ chodem nového století, roku 1798, vyvezly lodi hranice jen dvou ruských přístavů, petrohradského archangelského, více než dva miliony sedm set tisíc pudů železa, získaného prací ruských dělníků. době vznikl západní Evropě, nejprve Anglii, nový, kapitalistický průmysl, založený na užívání strojů, práci námezdních dělníků, kteří přicházeli závodů nikoli z přímého donucení, nýbrž pro výdělek. Rovněž velké množství pracovníků bylo zaměstnáno ruských dolech zá­ vodech. ★ ★ ¥ Ruští hutníci přinesli rozhraní XVIII. Nesnáze, nichž dostali hutníci výrobci strojů, odstranili ruští vyná­ lezci. století mělo Rusko téměř půl milionu kvalifikovaných a pomocných dělníků řad vesničanů. Jakmile začalo používat vynálezu ruských hutníků, mohli výrobci strojů jistotou pracovat litinovými odlitky. Kapitalistický průmysl rychle vzrůstal sílil. Kdyby všechny tyto „kovové mrtvoly" zůstávaly závodních dvorech nebo ve skladištích, jaké obrovské hřbitovy byly vznikly sto padesát sto osm­ desát let, dobu, známe strojírenský průmysl! Jaké ohromné množství železa by dobu bylo zničilo korosí! Když vynálezci kuplovny postavili své pece, ukázalo se, lze zavážet nejen „čerstvým" surovým železem, nýbrž šrotem. Jejich práce, pot krev byly základem mocného ruského báňského průmyslu. Tak znamenitý vynález ruských hutníků umožnil znovu upotřebit kovu již jednou použitého