Ner
vová činnost také provázena chemickými reakcemi. Oxydačně-redukční reakce, která děje účet prvků vody,
umožňuje jedné molekule kysličníku uhličitého sloučit dvěma atomy vodíku
a vytvořit tak molekulu formaldehydu.
Organické látky uhlovodíky, bílkoviny, tuky organismu okysličují
až kysličník uhličitý vodu.
a nimi spojené změny energie jsou tedy základem nejdůležitějších životních
projevů. Podle Baeyerovy theorie štěpí světlo chloro
fyl molekulu kysličníku uhličitého kysličník uhelnatý kyslík.
BaeyerQva hypothesa, která byla tehdy uznávána vědou jako nejpravdě
podobnější, byla vystřídána theorií mladého ruského učence Bacha. Bach předpokládá, molekula kyslíku, jejíž účet děje okysličo
vání organické látky, nerozpadá atomy, nýbrž porušuje pouze
jedna vazba, při čemž celistvost molekuly zachována.
A.”
A. Bach odhalil také tajemství děje, který obráceným dějem asimi
lace, totiž štěpení organických látek živé buňce organismu. Bach vysvětlil asimilaci kysličníku uhličitého zelených rostlinách
novým způsobem.
Palladin Bach dokázali, zvláštním úkazem chemických dějů živém
organismu to, probíhají při tělesné teplotě pomocí fermentů.Bach soudil jinak. Jak spojit fakta tak
protichůdná ?
A. buňkách se
vlivem dýchacího procesu děje rozklad složitých látek jednoduché uvolňující
se energie udržuje organismu důležité životní chemické děje. Bacha trávení kysličníku uhličitého rostlinách.
Při stahování svalů jsou mechanické děje spojeny ději chemickými.
Potom vytvořil německý vědec Baeyer svou hypothesu trávení kysličníku uhli
čitého chlorofylových rostlinách. Biochemie nestuduje látku úkolem organické
chemie nýbrž chemické děje, probíhající živých buňkách. Okysličování těchto látek mimo organismus
děje pouze vysokých teplot, které vylučují možnost života. Víme, But
lerov ukázal, jak účinkem louhu přeměňuje formaldehyd cukernou látku. Chemické děje .
Peroxydová theorie, kterou před půlstoletím vytvořil Bach, měla
vynikající úlohu při řešení mnohých vědeckých hospodářských problémů.
115
. studium těchto jevů vlastním předmětem biochemie.
V roce 1893 Bach napsal: když základní principy Baeyerovy hypothesy
o asimilaci kysličníku uhličitého nevzbuzují pochyb, přece vysvětlení, které tato
hypothesa uvádí pro chemický mechanismus tohoto úkazu, málo uspokojivé. Vzniká aktivovaný
kyslík, který okysličovaným tělesem tvoří peroxyd. Kysličník uhel
natý potom redukuje vodíkem formaldehyd. Konečky nervů při tom
vylučují specifické látky adrenalin, acetylcholin.
Když Bach vysvětlil proces, který přírodě základem tvorby organických
látek, současně svou theorií ukázal, jak rostliny, používajíce sluneční energie
a živných látek půdy, vytvářejí molekulární kyslík jak jím „doplňují” naše
ovzduší. Dvě jiné molekuly kysličníku uhličitého
tvoří zbytkem molekuly vody hydroxylem kyselinu peruhličitou, která
je zdrojem vylučujícího molekulárního kyslíku.
Jedním velmi významných mezníků dějinách biochemie byla práce
A
