Jedním velmi významných mezníků dějinách biochemie byla práce
A. Chemické děje .
115
. Bacha trávení kysličníku uhličitého rostlinách.
Když Bach vysvětlil proces, který přírodě základem tvorby organických
látek, současně svou theorií ukázal, jak rostliny, používajíce sluneční energie
a živných látek půdy, vytvářejí molekulární kyslík jak jím „doplňují” naše
ovzduší. Biochemie nestuduje látku úkolem organické
chemie nýbrž chemické děje, probíhající živých buňkách.”
A. Bach odhalil také tajemství děje, který obráceným dějem asimi
lace, totiž štěpení organických látek živé buňce organismu. Ner
vová činnost také provázena chemickými reakcemi. Podle Baeyerovy theorie štěpí světlo chloro
fyl molekulu kysličníku uhličitého kysličník uhelnatý kyslík. Oxydačně-redukční reakce, která děje účet prvků vody,
umožňuje jedné molekule kysličníku uhličitého sloučit dvěma atomy vodíku
a vytvořit tak molekulu formaldehydu.
Palladin Bach dokázali, zvláštním úkazem chemických dějů živém
organismu to, probíhají při tělesné teplotě pomocí fermentů.
A. Okysličování těchto látek mimo organismus
děje pouze vysokých teplot, které vylučují možnost života.
Při stahování svalů jsou mechanické děje spojeny ději chemickými. Vzniká aktivovaný
kyslík, který okysličovaným tělesem tvoří peroxyd. buňkách se
vlivem dýchacího procesu děje rozklad složitých látek jednoduché uvolňující
se energie udržuje organismu důležité životní chemické děje.
BaeyerQva hypothesa, která byla tehdy uznávána vědou jako nejpravdě
podobnější, byla vystřídána theorií mladého ruského učence Bacha. Víme, But
lerov ukázal, jak účinkem louhu přeměňuje formaldehyd cukernou látku. Konečky nervů při tom
vylučují specifické látky adrenalin, acetylcholin.Bach soudil jinak.
a nimi spojené změny energie jsou tedy základem nejdůležitějších životních
projevů. Kysličník uhel
natý potom redukuje vodíkem formaldehyd. studium těchto jevů vlastním předmětem biochemie. Bach vysvětlil asimilaci kysličníku uhličitého zelených rostlinách
novým způsobem.
V roce 1893 Bach napsal: když základní principy Baeyerovy hypothesy
o asimilaci kysličníku uhličitého nevzbuzují pochyb, přece vysvětlení, které tato
hypothesa uvádí pro chemický mechanismus tohoto úkazu, málo uspokojivé.
Organické látky uhlovodíky, bílkoviny, tuky organismu okysličují
až kysličník uhličitý vodu. Dvě jiné molekuly kysličníku uhličitého
tvoří zbytkem molekuly vody hydroxylem kyselinu peruhličitou, která
je zdrojem vylučujícího molekulárního kyslíku. Jak spojit fakta tak
protichůdná ?
A. Bach předpokládá, molekula kyslíku, jejíž účet děje okysličo
vání organické látky, nerozpadá atomy, nýbrž porušuje pouze
jedna vazba, při čemž celistvost molekuly zachována.
Peroxydová theorie, kterou před půlstoletím vytvořil Bach, měla
vynikající úlohu při řešení mnohých vědeckých hospodářských problémů.
Potom vytvořil německý vědec Baeyer svou hypothesu trávení kysličníku uhli
čitého chlorofylových rostlinách
