Vyprávění o ruských vynálezcích a objevitelích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Svoboda, n.p. Praha Autor: Bolchovitivov, Bujanov, Ostroumov, Zacharčenko, Foll

Strana 116 z 643

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
a nimi spojené změny energie jsou tedy základem nejdůležitějších životních projevů. Podle Baeyerovy theorie štěpí světlo chloro­ fyl molekulu kysličníku uhličitého kysličník uhelnatý kyslík. Palladin Bach dokázali, zvláštním úkazem chemických dějů živém organismu to, probíhají při tělesné teplotě pomocí fermentů. Oxydačně-redukční reakce, která děje účet prvků vody, umožňuje jedné molekule kysličníku uhličitého sloučit dvěma atomy vodíku a vytvořit tak molekulu formaldehydu. Vzniká aktivovaný kyslík, který okysličovaným tělesem tvoří peroxyd. Kysličník uhel­ natý potom redukuje vodíkem formaldehyd. Peroxydová theorie, kterou před půlstoletím vytvořil Bach, měla vynikající úlohu při řešení mnohých vědeckých hospodářských problémů. Víme, But­ lerov ukázal, jak účinkem louhu přeměňuje formaldehyd cukernou látku. Organické látky uhlovodíky, bílkoviny, tuky organismu okysličují až kysličník uhličitý vodu. Potom vytvořil německý vědec Baeyer svou hypothesu trávení kysličníku uhli­ čitého chlorofylových rostlinách. Bach vysvětlil asimilaci kysličníku uhličitého zelených rostlinách novým způsobem. Konečky nervů při tom vylučují specifické látky adrenalin, acetylcholin. Jak spojit fakta tak protichůdná ? A. Když Bach vysvětlil proces, který přírodě základem tvorby organických látek, současně svou theorií ukázal, jak rostliny, používajíce sluneční energie a živných látek půdy, vytvářejí molekulární kyslík jak jím „doplňují” naše ovzduší. V roce 1893 Bach napsal: když základní principy Baeyerovy hypothesy o asimilaci kysličníku uhličitého nevzbuzují pochyb, přece vysvětlení, které tato hypothesa uvádí pro chemický mechanismus tohoto úkazu, málo uspokojivé. Bacha trávení kysličníku uhličitého rostlinách. Chemické děje .Bach soudil jinak.” A. Okysličování těchto látek mimo organismus děje pouze vysokých teplot, které vylučují možnost života. Jedním velmi významných mezníků dějinách biochemie byla práce A. A. buňkách se vlivem dýchacího procesu děje rozklad složitých látek jednoduché uvolňující se energie udržuje organismu důležité životní chemické děje. Dvě jiné molekuly kysličníku uhličitého tvoří zbytkem molekuly vody hydroxylem kyselinu peruhličitou, která je zdrojem vylučujícího molekulárního kyslíku. Bach odhalil také tajemství děje, který obráceným dějem asimi­ lace, totiž štěpení organických látek živé buňce organismu. BaeyerQva hypothesa, která byla tehdy uznávána vědou jako nejpravdě­ podobnější, byla vystřídána theorií mladého ruského učence Bacha. Ner­ vová činnost také provázena chemickými reakcemi. 115 . studium těchto jevů vlastním předmětem biochemie. Bach předpokládá, molekula kyslíku, jejíž účet děje okysličo­ vání organické látky, nerozpadá atomy, nýbrž porušuje pouze jedna vazba, při čemž celistvost molekuly zachována. Při stahování svalů jsou mechanické děje spojeny ději chemickými. Biochemie nestuduje látku úkolem organické chemie nýbrž chemické děje, probíhající živých buňkách