Šímu rozvoji nauky dýchání.
114
.
V dobách, kdy myslilo, organické látky vznikají pouze živých orga
nismech, omezovaly úkoly biologické chemie pasivní studium chemické
skladby živé hmoty, níž jsou stavěny buňky. Ukázalo se, tato
kyselina přechodným katalysátorem při procesu dýchání rostlin. Jako první získal ryzí formě kyselinu chloro-
genovou, která hojně vyskytuje vyšších rostlinách.
známá jako vitamin Současně byly objeveny studovány četné fermenty. konečnou platností tuto vědu
utvořil formuloval koncem minulého století geniální učenec Alexej Nikola-
jevič Bach. proto
také dýchacích orgánech, lišících některými podrobnostmi různých před
stavitelů živého světa, vznikají různé fermenty. Nyní známe
v živých buňkách také jiné katalysátory, jako příklad kyselina askorbová. Práce ruských učenců, Palla-
dina oboru fysiologie rostlin Guleviče oboru chemie dusíkatých látek
živého organismu, byly první výtvory nové vědy.
Biochemie, jak nazývá věda, zabývající chemií životních procesů,
vznikla rozmezí mezi chemií fysiologií.
Tato rozmanitost přechodných katalysátorů fermentů vysvětluje tím, že
dýchací proces vznikl poměrně pozdních etapách vývoje živé hmoty
