Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.
. této sekundární
modulaci, např.Vybrané kapitoly systémů rádiové komunikace 91
fm.
3. Signály procházejí nejprve dolními propustmi, které vhodně omezí jejich kmitočtové
spektrum.3: Radiokomunikační systémy kmitočtovým multiplexem
V přijímači vstupní signál zesílení kmitočtovém přeložení demoduluje, čímž se
získává kompozitní signál PCM/TDM základním pásmu. Filtrací
výstupních signálů druhých demodulátorů pomocí dolních propustí konečně získají
jednotlivé demodulované signály.2 Časové multiplexní systémy TDM
Systém časovým multiplexem, určený pro přenos analogových signálů znázorňuje 464H464H464HObr. nich se
interpolací (filtrací dolními propustmi) získají původní analogové modulační signály. Takto získaný kompozitní
signál PAM/TDM již bylo možné přenášet komunikačním kanálem. řádné funkci systému
jsou však ještě zapotřebí synchronizační signály, signál pro synchronizaci komutátoru
vysílače dále synchronizační signály jeho sekundárního modulátoru vysokofrekvenčního
modulátoru.
3. Pro
modulaci hlavní nosné vlny třeba použít vhodný digitální formát.1. Informace jednotlivých kanálů přená-
šena dobu Tp, bezpečnostní časová prodleva mezi kanály Δt.
Obr. Ve
zvláštních obvodech přijímače také vyčleňují přijímaného signálu synchronizační
signály, které potom synchronizují příslušné obvody.4. Při rádiovém spojení nutné jej
ještě namodulovat nosnou vlnu kmitočtu fc, zesílit případně kmitočtově přeložit. typu PCM, tedy vznikne signál PCM/TDM. komutátorem
vysílače ovšem může být zapojen sekundární modulátor, převádějící časově multiplexované
impulzy PAM například signál modulací PDM, PCM, apod. Dále přicházejí komutátor (multiplexor), který postupně vzorkuje současně
časově prokládá. 3. Jejich druhá demodulace probíhá synchronních demodulátorech DSB. Ten následujícím sekun-
dárním demodulátoru převádí podoby stále ještě časově multiplexovaného signálu PAM,
který potom distributoru konečně rozčlení jednotlivé modulační složky. Komutační cyklus probíhá vzorkovacím opakovacím kmitočtem fv=1/Tv,
který splňuje Nyquistovu podmínku vzorkování. vysílači generují generátoru synchronizačních signálů vhodné
formě spolu informačním signálem přenášejí rádiovým kanálem
