Vybrané kapitoly ze systémů rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Aleš Prokeš

Strana 91 z 95

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
4. Dále přicházejí komutátor (multiplexor), který postupně vzorkuje současně časově prokládá. Při rádiovém spojení nutné jej ještě namodulovat nosnou vlnu kmitočtu fc, zesílit případně kmitočtově přeložit. této sekundární modulaci, např. 3.3: Radiokomunikační systémy kmitočtovým multiplexem V přijímači vstupní signál zesílení kmitočtovém přeložení demoduluje, čímž se získává kompozitní signál PCM/TDM základním pásmu. nich se interpolací (filtrací dolními propustmi) získají původní analogové modulační signály. Jejich druhá demodulace probíhá synchronních demodulátorech DSB. Komutační cyklus probíhá vzorkovacím opakovacím kmitočtem fv=1/Tv, který splňuje Nyquistovu podmínku vzorkování. Ten následujícím sekun- dárním demodulátoru převádí podoby stále ještě časově multiplexovaného signálu PAM, který potom distributoru konečně rozčlení jednotlivé modulační složky. Filtrací výstupních signálů druhých demodulátorů pomocí dolních propustí konečně získají jednotlivé demodulované signály. řádné funkci systému jsou však ještě zapotřebí synchronizační signály, signál pro synchronizaci komutátoru vysílače dále synchronizační signály jeho sekundárního modulátoru vysokofrekvenčního modulátoru. Informace jednotlivých kanálů přená- šena dobu Tp, bezpečnostní časová prodleva mezi kanály Δt. Obr. vysílači generují generátoru synchronizačních signálů vhodné formě spolu informačním signálem přenášejí rádiovým kanálem. typu PCM, tedy vznikne signál PCM/TDM. Pro modulaci hlavní nosné vlny třeba použít vhodný digitální formát. komutátorem vysílače ovšem může být zapojen sekundární modulátor, převádějící časově multiplexované impulzy PAM například signál modulací PDM, PCM, apod. Ve zvláštních obvodech přijímače také vyčleňují přijímaného signálu synchronizační signály, které potom synchronizují příslušné obvody. Signály procházejí nejprve dolními propustmi, které vhodně omezí jejich kmitočtové spektrum. Takto získaný kompozitní signál PAM/TDM již bylo možné přenášet komunikačním kanálem.2 Časové multiplexní systémy TDM Systém časovým multiplexem, určený pro přenos analogových signálů znázorňuje 464H464H464HObr. 3. .Vybrané kapitoly systémů rádiové komunikace 91 fm.1. 3