Vybrané kapitoly ze systémů rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Aleš Prokeš

Strana 90 z 95

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Opakování však neuskutečňuje fixně stanovené době, neboť bylo opět neúspěšné, ale realizuje určitých náhodných dobách, volených pro každého obou účastníků individuálně. Dále vchází jednak hlavního demodulátoru, jehož výstupu objevuje kompozitní multiplexní signál základním pásmu jednak obvodu pro synchronizaci syntezátoru kmitočtů potřebných synchronních demodulátorech DSB přijímače. Obr.1. Takto vytvořený multiplexní signál DSB/FDM již možné modulaci vysokofrekvenční nosnou přenášet. Názorný pohled možnosti multiplexního přenosu 462H462H462HObr. 3. 3. Tyto protokoly lze dělit opět dvou skupin. Prvou představují čisté protokoly CDMA (pure CDMA), které používají jedinou aktuálních modulačních metod, druhou skupinou jsou hybridní protokoly CDMA (hybrid CDMA), využívající kombinace modulačních metod, převzatých případně jiných protokolů. Selekci jednotlivých informačních kanálů provádějí pásmové filtry, laděné subnosné kmitočty až .2: Dělení informace pro jednotlivé způsoby multiplexování 3.1 Kmitočtový, časový kódový multiplex Systémy kmitočtového, časového kódového multiplexu řeší problematiku mnohonásobného přístupu úrovni fyzické vrstvy referenčního modelu OSI (Open System Interconnection) 461H461H461H[ jejímž úkolem zahajování, udržování závěr fyzických spojení a spojové vrstvy, které realizuje řízení využití telekomunikačních okruhů fyzické vrstvě, jejich synchronizace apod. Celkový objem informace, který musí přenést systém komunikační kanálem, znázorněn podobě hranolu, který lze rozdělit několik částí rovinnými řezy kolmými buď ose kmitočtu, čímž vzniká kmitočtový multiplex FDM (Freguency Division Multiplex), nebo ose času, čímž vzniká časový multiplex TDM (Time Division Multiplex) nebo ose, označené jako způsob kódování což vede kódovému multiplexu CDM (Code Division Multiplex).1 Kmitočtové multiplexní systémy FDM 463H463H463HObr.2. opačném případě není možné se systému začlenit. přijímací straně přijímaný signál přijímači nejprve selektivně zesílen směšovači přeložen mezifrekvenčního pásma. Protokoly kódovým multiplexem CDMA (Code Division Multiple Access) svým charakterem patří spíše protokolům deterministickým přístupem, pokud ovšem počet současně vysílajících účastníků nepřesáhne určitý horní limit.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Základnová stanice přijímá znehodnocený signál potvrzení proto nevyšle. jsou nejprve filtrovány dolními propustmi, které přesně vymezují jejich kmitočtové spektrum. 3. uvažovaném případě modulátory realizují modulaci DSB, obecně však lze použít jiné analogové modulace. Poté jsou namodulovány pomocné subnosné vlny o kmitočtech fm. 3. toho účastníci zjistí, jejich pokusy spojení nebyly úspěšné pokusí určité době opakovat.3 znázorňuje systém FDM, kterého vchází vysílací straně nezávislých analogových modulačních signálů