Vybrané kapitoly ze systémů rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Aleš Prokeš

Strana 25 z 95

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
67 ) Často pro posouzení energetických vlastností modulací uvádí tzv.71 ) Spektrum komplexní obálky určíme Fourierovou transformací vztahu 187H187H187H( 1. V současné době používá jednoduchých systémů jako rozhlasové vysílání AM, nebo u občanských radiostanic. Uvedená skutečnost umožňuje použít velmi jednoduché demodulační obvody viz dále.1 Amplitudová modulace Amplitudová modulace patří mezi nejstarší modulace používané při rádiovém přenosu. %100×= s si P P η 1.74 ) Obvykle však stejnosměrná složka modulačního signálu nulová. využitím 188H188H188H( 1. Střední výkon AM signálu určíme vztahu 190H190H190H( 1. Normovaný špičkový výkon tedy dán vztahem ( ]2 2 1 max tgPPEP 1.69 ) kde konstanta související velikostí výkonu signálu, hloubka modulace m(t) je modulační signál, přičemž platí ( 11-a10 ≤≤≤< tma 1. 1. nelineárních modulací tato závislost neplatí, což vede vzniku intermodulačních produktů dílčích složek modulačního signálu.Vybrané kapitoly systémů rádiové komunikace 25 by )tg bylo udržováno konstantní špičkové hodnotě.68 ) Jestliže amplituda nosné lineární funkcí modulačního signálu mluvíme lineární modulaci. Jednička vztahu 186H186H186H( 1.72 ) Protože modulační signál m(t) reálný, platí )fMfM −=∗ .75 ) můžeme 191H191H191H( 1.18. 1. Pro lineární modulace je nutno použít vždy lineární zesilovače, zatímco pro nelineární modulace lze použít nelineární zesilovače (omezovače). Modulovaný signál dán rovnicí ( ttamAts ωcos1+= 1.3.66 ) ( ]tmatamAtamAP ccs 222 2 122 2 1 211 ++=+= 1.74 upravit tvar .69 ) ( )faMAfAfG 1. modulační účinnost (modulation efficiency), která dána poměrem středního výkonu složek nesoucích informaci Psi celkového středního výkonu modulovaného signálu. Základním typem modulace oběma postranními pásmy s nepotlačenou nosnou vlnou. 1.73 ) Souvislost spektra modulačního modulovaného signálu ukazuje 189H189H189HObr.69 ) posouvá komplexní obálku kladných hodnot, takže nedochází žádným fázovým změnám nosné.70 ) Hloubka modulace často udává procentech (a·100%). Protože jeho výkon je ( )tmPm 2 = 1. Komplexní obálka amplitudové modulace dána vztahem ( ]tamAtg 1.63 ) dostaneme spektrální funkci signálu tvaru ( ]ccccc ffaMffffaMffAfS ++++−+−= δδ2 1