Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.
1.73 )
Souvislost spektra modulačního modulovaného signálu ukazuje 189H189H189HObr. Pro lineární modulace je
nutno použít vždy lineární zesilovače, zatímco pro nelineární modulace lze použít nelineární
zesilovače (omezovače).69 )
kde konstanta související velikostí výkonu signálu, hloubka modulace m(t) je
modulační signál, přičemž platí
( 11-a10 ≤≤≤< tma 1.18.3. Základním typem modulace oběma postranními pásmy s
nepotlačenou nosnou vlnou.
Modulovaný signál dán rovnicí
( ttamAts ωcos1+= 1.69 )
posouvá komplexní obálku kladných hodnot, takže nedochází žádným fázovým změnám
nosné.
V současné době používá jednoduchých systémů jako rozhlasové vysílání AM, nebo u
občanských radiostanic. Uvedená skutečnost umožňuje použít velmi jednoduché demodulační obvody viz dále.70 )
Hloubka modulace často udává procentech (a·100%). Jednička vztahu 186H186H186H( 1.1 Amplitudová modulace
Amplitudová modulace patří mezi nejstarší modulace používané při rádiovém přenosu.75 )
můžeme 191H191H191H( 1.74 )
Obvykle však stejnosměrná složka modulačního signálu nulová.Vybrané kapitoly systémů rádiové komunikace 25
by )tg bylo udržováno konstantní špičkové hodnotě.
%100×=
s
si
P
P
η 1. nelineárních modulací tato závislost neplatí, což vede vzniku
intermodulačních produktů dílčích složek modulačního signálu.63 )
dostaneme spektrální funkci signálu tvaru
( ]ccccc ffaMffffaMffAfS ++++−+−= δδ2
1
.67 )
Často pro posouzení energetických vlastností modulací uvádí tzv. 1.72 )
Protože modulační signál m(t) reálný, platí )fMfM −=∗
.69 )
( )faMAfAfG 1. Protože jeho výkon je
( )tmPm
2
= 1. modulační účinnost
(modulation efficiency), která dána poměrem středního výkonu složek nesoucích informaci
Psi celkového středního výkonu modulovaného signálu.71 )
Spektrum komplexní obálky určíme Fourierovou transformací vztahu 187H187H187H( 1.
1. Komplexní obálka amplitudové modulace dána vztahem
( ]tamAtg 1.66 )
( ]tmatamAtamAP ccs
222
2
122
2
1
211 ++=+= 1.74 upravit tvar
.68 )
Jestliže amplituda nosné lineární funkcí modulačního signálu mluvíme lineární
modulaci. využitím 188H188H188H( 1. Střední výkon
AM signálu určíme vztahu 190H190H190H( 1. Normovaný špičkový výkon tedy
dán vztahem
( ]2
2
1
max tgPPEP 1
