Vybrané kapitoly ze systémů rádiové komunikace

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Záměr studijního textu je seznamit čtenáře s metodami zpracování signálů v jednotlivých částech obecného digitálního komunikačního systému. Aktuální vydání sezabývá modulacemi v základním pásmu, analogovými a číslicovými modulacemi v přeneseném pásmu, metodami synchronizace a metodami mnohonásobného přístupu. Kapitola modulace v základním pásmu seznamuje čtenáře se základními vlastnostmi linkových kódů, porovnává jejich vlastnosti v časové i spektrální oblasti, vysvětluje základní metody detekce signálu v šumu a dává teoretický základ pro pochopení přizpůsobené filtrace a činnosti korelačního přijímače. Teoretické základy prezentované v této kapitole jsou nezbytné pro zkoumání spektrálních vlastností modulací v přeneseném pásmu a vytváří základ pro analýzu chybovosti přenosu.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Aleš Prokeš

Strana 14 z 95

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Pravděpodobnost jakou dojde k překročení rozhodovací úrovně, odpovídá pravděpodobnosti vzniku chyby lze ji vypočítat pro daný prvek jako velikost plochy resp. P0. 1.7, hodnoty signálů z0(t) a z1(t), občas překročí rozhodovací úroveň γ.) (complementary error function), které jsou implementovány většině matematických programů (Matlab, MathCad, Mapple, apod. 1.24 ) 1. Je tedy zřejmé, snížení chybovosti přenosu lze dosáhnout zvýšením poměru SNR.) jsou normované distribuční funkce CDF (Cummulative Distribution Function) Gaussova rozdělení, přičemž platí Φ(x) Q(x) Φ(x) Q(-x). Protože však symbolů s0(t) v určitém časovém intervalu přeneseno méně než symbolů s1(t), bude celková Obr.2. Normované CDF jsou tabelovány a lze také vypočítat pomocí funkce erf(. Jak je patrné 129H129H129HObr.23 ) Celková pravděpodobnost vzniku chyby vyhodnocení prvků vyskytujících se s pravděpodobnostmi P(1) P(0), dána vztahem ( ) ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ − +⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ − = σ γ σ γ 0100 10 Ty QP Ty QPPch 1. Pro pravděpodobnost chybného vyhodnocení prvků a 0 (velikost ploch P0) platí ( ) ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ − Φ= ⎥ ⎥ ⎦ ⎤ ⎢ ⎢ ⎣ ⎡ ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ − −==< ∞−∞− σ γ σπσ γ γγ 01 2 01 101 2 exp 2 1 Ty da Tya dasapTzP 1. Vztahy mezi výše zmíněnými funkcemi jsou následující ( . Pokud tomuto stavu dojde okamžiku vzorkování, vyhodnocení datového prvku nesprávné.21 ) ( ) ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ − = ⎥ ⎥ ⎦ ⎤ ⎢ ⎢ ⎣ ⎡ ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ − −==≥ ∫∫ ∞∞ σ γ σπσ γ γγ 00 2 00 000 2 exp 2 1 Ty Qda Tya dasapTzP 1.) Q(. Pro AWGN tato plocha vždy nenulová, neboť Gaussovo rozložení nabývá hodnot intervalu (-∞, ∞).) (error function) nebo erfc(.7: Charakter signálových prvků vstupu vzorkovače. 2 erfc 2 1 , 2 erf1 2 1 ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ =⎥ ⎦ ⎤ ⎢ ⎣ ⎡ ⎟ ⎠ ⎞ ⎜ ⎝ ⎛ +=Φ x xQ x x 1. .22 ) kde y0(t) y1(t) představují střední hodnotu signálů z0(t) z1(t) funkce Φ(. Čím bude poměr amplitudy směrodatné odchylky větší, tím budou obě plochy i pravděpodobnost vzniku chyby menší.Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií VUT Brně Rozložení pravděpodobnosti signálů z0(t) a z1(t) vstupu vzorkovače definováno hustotami pravděpodobnosti p(a|s0) p(a|s1) odpovídající vyslání symbolů s0(t) s1(t).1 Nastavení prahu Pokud budou datovém toku převládat například symboly s1(t), bude vhodné posunout práh rozhodování směrem y0. Tím sníží pravděpodobnost jejich chybného vyhodnocení, avšak zvýší pravděpodobnost chybného vyhodnocení symbolů s0(t).)