Nejčastěji umisťují země tvaru n-úhelníka o
průměru (m) mezi sebou jsou propojeny spojovacími pásky. (1. Pro sudý počet zemničů počet
n rovnic sníží 𝑛/2 pro lichý počet zemničů sníží 1)/2.18
Vypočtené koeficienty dosadíme rovnice (1.5), pro výpočet potenciálu zemniče
V (V), kterou musíme použít pro každý samostatný zemnič. Díky tomu jsou jejich
potenciály stejné, tudíž 𝑉
𝑛 𝑈0.8)
V realitě ale zemniče ukládají menších vzdálenostech, znamená se
vlastními poli ovlivňují zmenšuje tak účinný průřez země. Potenciál k-tého vertikálního
zemniče (V) vypočítá jako:
𝑉𝑘 𝐼𝑘𝑅𝑜 𝐼𝑚𝑘
𝜌
2𝜋𝑎𝑚𝑘
𝑛−1
𝑚=1
.
Pokud ale uzemňujeme objekty menším rozsahem, tak soustavě použijeme
horizontálně položené zemniče.6)
Po vyřešení této soustavy rovnic, zjistíme poměrové rozložení proudů také rozložení
potenciálů každém zemniči. vede zvýšení odporu
soustavy vztah pro zemní odpor (Ω) změní na:
𝑅𝑍 =
𝑅∞
𝜂
.9)
Při čemž (1) značí koeficient využití soustavy. (1.10)
.7)
S větší vzájemnou vzdáleností mezi sebou, nebudou mít možnost tolik ovlivňovat,
proto vztah pro zemní odpor (Ω) tomto případě bude:
𝑅∞ =
𝑅𝑜
𝑛
, (1.
𝑉 𝑘𝑛1𝐼1 𝑘𝑛2𝐼2 𝑘𝑛3𝐼1 𝑘𝑛𝑛𝐼𝑛. Zemní odpor jednoho zemniče (Ω) lze vypočítat jako:
𝑅𝑜 =
𝜌
2𝜋𝑙
ln
4𝑙
𝑑
, (1.5)
Nakonec dosadíme jednotlivé koeficienty proudy soustavy rovnic:
𝑉 (𝑘11 𝑘1𝑛)𝐼1 (𝑘12 𝑘1,𝑛−1)𝐼2 (𝑘1𝑘 𝑘1,𝑛−𝑘+1)𝐼𝑘,
𝑉 (𝑘21 𝑘2𝑛)𝐼1 (𝑘22 𝑘2,𝑛−1)𝐼2 (𝑘2𝑘 𝑘2,𝑛−𝑘+1)𝐼𝑘,
𝑉 (𝑘31 𝑘3𝑛)𝐼1 (𝑘32 𝑘3,𝑛−1)𝐼2 (𝑘3𝑘 𝑘3,𝑛−𝑘+1)𝐼𝑘,
𝑉 (𝑘𝑛1 𝑘𝑛𝑛)𝐼1 (𝑘𝑛2 𝑘𝑛,𝑛−1)𝐼2 (𝑘𝑛𝑘 𝑘𝑛,𝑛−𝑘+1)𝐼𝑘.
Lze povšimnout, n-tý řádek stejný jako první.
(1.
(1. Číslo zemniče značí indexu
koeficientu první písmeno n. těchto údajů lze dopočítat zemní odpor dané soustavy
