(1.3)
𝑘𝑚𝑛 𝑘𝑛𝑚 =
𝜌
2𝜋𝑙
ln
𝑙
(𝑚 𝑛)𝑎
. Na
následujícím obrázku uveden příklad uložení těchto zemničů. Jelikož jednotlivé zemniče mezi sebou ovlivňují, třeba nejdříve zjistit potenciál
na jednotlivých zemničích.4)
Můžeme vidět, koeficienty jsou symetrické stejně jako jednotlivé proudy. Jedná o
horizontální umístění zemničů, které jsou položené rovnoběžně vedle sebe.
𝐼1 𝐼𝑛−1 𝐼𝑛−𝑘+1
. Navíc předpokládáme, že
vodivost půdy bude konstantní. Rozložení potenciálů tomto typu
soustavy okamžiku přivedení proudu středu soustavy, lze vypočítat předpokladu,
že zemniče budou všechny kruhového průřezu (m), mezi jednotlivými zemniči bude
stejná vzdálenost (m) zemniče budou stejné délky (m). Ten skládá vlastního potenciálu, který tvoří proud tekoucí
daným zemničem potenciálu, který vzniká průtokem proudu okolními zemniči.
Nejdříve nutno zjistit potenciálové koeficienty 𝑘𝑛𝑛 (1) pomocí rezistivity (Ω·m)
a jednotlivých vzdáleností:
𝑘𝑛𝑛 𝑘11 𝑘22 =
𝜌
2𝜋𝑙
ln
𝑙
𝑟
, (1.2)
𝑘𝑛𝑛−2 𝑘13 𝑘31 =
𝜌
2𝜋𝑙
ln
𝑙
2𝑎
, (1. Obrázek dostupný
z literatury [26]. [26]
Obrázek 1.1)
𝑘𝑛𝑛−1 𝑘12 𝑘21 𝑘23 𝑘32 =
𝜌
2𝜋𝑙
ln
𝑙
𝑎
, (1. [26]
Přivedený proudu (A) rozdělí symetricky mezi jednotlivé zemniče 𝐼1, 𝐼2, a
𝐼𝑛. obou
stranách jsou spojeny zbytkem zemničů soustavě.4 Rozložení horizontálních zemničů zemi.17
V případě uzemňování větších objektů, používají soustavy horizontální
