Text je určen studentům Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně studujícím v navazujícím magisterském studijním programu „Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika“ oboru „Elektronika a sdělovací technika“, ale také všem zájemcům o tuto zajímavou a nesmírně rychle se vyvíjející oblast moderní techniky. Obsah skripta odpovídá struktuře stejnojmenného volitelného předmětu a byl v tomto vydání inovován s ohledem na prudký rozvoj techniky v oblasti videotechniky a multimediální techniky. Pokrývá plně obsah přednášek. Jsou v něm shrnuty stručnou a doufám i srozumitelnou formou, základní, ale i nejmodernější poznatky o vlastnostech, popisu, způsobech generace, zobrazování a záznamu obrazových signálů), potřebných technických prostředcích a o moderních metodách zpracování těchto signálů v analogové i digitální formě. V závěru každé kapitoly je uvedeno několik kontrolních otázek, kterými si můžete ověřit míru porozumění dané problematiky.
Nevýhodou určitá setrvačnost fotokonduktivní vrstvy
(u plumbikonu snížena použitím polovodičových přechodů PIN).
5.2 Vidikon (jiné názvy: kvantikon, resistikon, plumbikon apod.1 Superortikon
je snímací elektronka využívající vnější fotoelektrický jev stabilizaci potenciálu pomalými elektrony.
Obr.5 Monolitické světlocitlivé snímače
tyto polovodičové snímače mají akumulační charakter vytváření obrazového signálu bázi světelné
generace nábojů. Principiální uspořádání dvou nich superortikonu vidikonu jsou obrázcích 5-4 5-5.4.4.
Fotonový průmět obrazu pomocí fotokatody převeden elektronový, který axiálně promítán na
homogenní signální elektrodu polovodičového skla, které nábojový relief snímán opačné strany. Superortikon má, díky
použití násobiče elektronů snímacím svazku, vysokou citlivost rozlišovací schopnost.
.5-5: Principiální uspořádání vidikonu, náhradní schéma části signální elektrody.)
je snímací elektronka využívající vnitřní fotoefekt (fotokonduktivitu), stabilizaci potenciálu pomalými
elektrony magnetické vychylování snímacího elektronového svazku. provozně nenáročná. Podle technologie dělí na
- snímače CCD případně BCCD (Buried Charge Coupled Devices),
- snímače CID (Charge Injection Devices),
- snímače CMOS (Complementary Metal Oxid Semiconductor).
5. velmi dobrou citlivost a
rozlišovací schopnost. 5-4: Principiální uspořádání superortikonu
5.
Rastr snímacího elektronového svazku vytvářen magnetickým vychylováním.4 Vakuové snímací elektronky
Vakuové snímací elektronky současnosti používají již pouze velmi omezeně studiové technice a
jsou postupně nahrazovány monolitickými snímači bázi nábojově vázaných struktur CCD struktur
CMOS.30
5.
Obr.). však složitý,
drahý provozně velmi náročný (teplotní stabilizace signální elektrody apod
