Text je určen studentům Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně studujícím v navazujícím magisterském studijním programu „Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika“ oboru „Elektronika a sdělovací technika“, ale také všem zájemcům o tuto zajímavou a nesmírně rychle se vyvíjející oblast moderní techniky. Obsah skripta odpovídá struktuře stejnojmenného volitelného předmětu a byl v tomto vydání inovován s ohledem na prudký rozvoj techniky v oblasti videotechniky a multimediální techniky. Pokrývá plně obsah přednášek. Jsou v něm shrnuty stručnou a doufám i srozumitelnou formou, základní, ale i nejmodernější poznatky o vlastnostech, popisu, způsobech generace, zobrazování a záznamu obrazových signálů), potřebných technických prostředcích a o moderních metodách zpracování těchto signálů v analogové i digitální formě. V závěru každé kapitoly je uvedeno několik kontrolních otázek, kterými si můžete ověřit míru porozumění dané problematiky.
5-2.3 Stabilizace potenciálu akumulační elektrody snímacím elektronovým svazkem
Při dopadu elektronového svazku isolovanou signální elektrodu snímací elektronky, které snímán
nábojový reliéf odpovídající obrazu, dochází stabilizaci potenciálu místě dopadu.
b) potom Tato stabili-
lizace projevuje pouze obrazovkách
s metalizovaným luminoforem,
c) UA< Ua< potom (dnes již ve
snímacích elektronkách prakticky nepo-
užívaná stabilizace tzv.) moderní monolitické snímače. rychlými elektrony)Obr. Teoretická citlivost akumulačních snímačů (za předpokladu lineární
integrace náboje) tedy srovnání neakumulačními snímači vyšší tolikrát, kolik elementárních
kapacitorů obsahuje celá signální elektroda.
5.5-2: Náhradní schéma části akumulační elektrody, časové průběhy nabíjení vybíjení
elementárního kapacitoru (akumulačního obrazového bodu) signální elektrody. pomalými elektrony, která
vyžaduje nízká urychlovací napětí Ua< kV. Podle velikosti napětí rozlišují typy stabilizace potenciálu
a) potom (napětí katody,
obvykle 0). Náhradní schéma části signální elektrody časové průběhy
proudů elementárních kapacitorů Cel jsou obr.2 Princip akumulačního vytváření obrazového signálu
Na akumulačním principu pracují prakticky všechny dosud užívané snímací elektronky (superortikon,
vidikon, plumbikon aj. Potenciál
uvažovaného bodu odpovídá závislosti činitele sekundární emise KSE (obr. nejčastěji používaná
stabilizace tzv.5-3:Typická závislost činitele sekundární emise
KSE Isek/Iprim F(Ua) pro polovodičový materiál
signální elektrody
.5-3) materiálu signální
elektrody rychlosti dopadajících primárních elektronů, která úměrná napětí urychlovací anody
(vd (Ua)1/2
. Struktura signální elektrody snímacích
elektronek, niž přes optickou soustavu fotokatodu promítán proud fotoelektronů odpovídající
snímanému obrazu, obsahuje řádově stovky tisíc elementárních kapacitorů, nichž hromadí náboj po
dobu trvání expozice jednoho snímku normě CCIR ms). Signální elektroda musí mít směru povrch velmi
nízkou vodivost, aby nedocházelo nežádoucímu vyrovnávání náboje elementárních kapacitorů (snížení
kontrastu).
Z obrázku 5-2b patrné, době stabilizace normě CCIR cca musí být vybíjecí
časová konstanta R. Ten snímán rastrovaným
stabilizačním elektronovým svazkem okamžiku, kdy tento dopadne uvažovaný akumulační obrazový
element.29
5.
Obr.Cel aby každý elementární kapacitor dostatečně vybil nedošlo ke
vzniku paměťového efektu (setrvačnosti snímacího procesu viz odstavec 4-5). Průtokem proudu tohoto svazku přes zatěžovací odpor vytváří odpovídající obrazový signál,
pro jehož velikost platí Uoi Ei
