Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Apt Ap2 (Ri R2) 2
Výsledný aerodynamický odpor tedy rovná
R -f- R2
Při paralelním řazení dvou aerodynamických odporů, (obr. 20. Náhradní schéma
jednoduchého ventilačního obvodu
Obr.
Sériově paralelní řazení odporů řešíme analyticky tak, nejprve vypočítáme
výsledné odpory paralelních větví potom vypočítané odpory sčítáme ostatními
odpory řazenými sérii. 20), lze analyticky řešit poměrně jednoduše
tímto zápisem sobě následujících rovnic (algoritmem):
m
B
Obr. Spojení aerodynamických odporů
a) trojúhelníku, hvězdy
77
. 19b), stanovíme
výsledný odpor těchto rovnic:
Ap APl l;
Ap 2Q\ A/> =
6 62
1 l
+
y}K yJR2
Výsledný aerodynamický odpor tedy
R 2
R =
(V '^2)2
(2-63)
Máme-li síti paralelně zapojeny tři aerodynamické odpory, dostáváme pro vý
sledný odpor dosti složitý výraz
1 )
R J
který rozepsání značně komplikovaný nepřehledný. Jak již těchto jedno
duchých příkladů patrné, vede analytická metoda při relativně jednoduché síti
ke složitým nepřehledným výrazům, při výpočtech spatně kontrolovatelným. Např. schéma sítě, která ventilačních obvodech
elektrických strojů často vyskytuje (obr. 21
