Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Jak rovnice (2-4) patrné, vlivem velkých gradientů rychlosti ohou vznik
nout při relativně malé viskozitě tekutiny značná tečná napětí, tedy značné
vazké síly. Tuto tenkou vrstvu proudu stěny,
s velkým gradientem rychlosti, nazýváme mezní vrstva [2-1].
Pro tečná napětí můžeme tedy obecně napsat vztah
dw
T t]-jp- Qw'^w'y (2-6)
L.
Tečné napětí při turbulentním proudění podle Prandtlovy teorie určeno vzta
hem
(2-7)
Směšovací délka zde podobnou úlohu jako tzv. Prandtlovi [2-1] poprvé základě analogických představ, jaké používá
kinetická teorie plynů, podařilo (při použití rozsáhlého experimentálního ateriálu
nahrom aděného již začátku tohoto století) najít výraz pro matematické vyjádření
a součiny složek rychlostí w'xwý odvodit souvislost mezi okamžitými hodnotam i
složek těchto rychlostí jejich středními časovými hodnotam Prandtl předpoklá
dal, turbulentním proudu vznikají určité objemy tekutiny, které chovají
jako jeden celek, mají svou vlastní rychlost pohybují jak příčném, tak po
délném směru vzdálenosti (směšovací délka), aniž rozpadly. blízkosti stěny, vzdále
nosti lze vyjádřit jednoduchým vztahem použitím činitele 0,4 tzv.
Při turbulentním proudění vznikají jednotlivých vrstvách tekutin tečná napětí t
vlivem pulsačních složek rychlosti (fluktuací) w'x, wý, superponovaných na
základní pohyb tekutiny, které lze popsat např.
Pro dynam ickou viskozitu při turbulentním proudění můžeme tedy napsat vztah
,2 dw
rit Qvt TTTT
kde kinem atická turbulentní viskozita. vztahem
Tt QW'swý (2-5)
Čára nad součinem složek w^wý naznačuje, jde časově střední hodnoty tohoto
součinu. volná dráha molekul kine
tické teorii plynů. pro obtékání desky pro proudění kanálech) odvodit vztah ukazu
jící, směšovací délka závisí vzdálenosti stěny. při lam inárním proudění tenké vrstvě blízkosti
stěny, kdy převládajícími silami jsou síly vazké.
K árm ánova univerzální konstanta)
/ 0,4j (2-8)
46
.
N základě experimentů bylo možné alespoň pro některé dílčí případy proudění
u stěny (např. nastane např
