Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
275. 275b) vedeme rovnoběžku vodorovnou osou. Nejprve sestrojíme tep
lotní charakteristiky vztažené teplotě vzduchu prostoru sání vnitřního venti
lačního okruhu (obdobně jako obr. Průsečík (B) přímky (3)
s vyšší teplotní charakteristikou (2) udává hodnotu APCul roax. Závislosti pro stanovení
mezního tepelného zatížení
a) strojů otevřeným ventilačním
okruhem, strojů uzavřeným
ventilačním okruhem, střední
oteplení, údaj nejteplejší teploměrné
sondy)b)
404
.
U strojů zabudovanými chladiči (aťjiž voda —vzduch, nebo vzduch—vzduch)
je třeba respektovat vliv těchto chladičů, např. Získanými body proložíme přímku (3). teplotou studeného vzduchu vnějšího ventilač
ního okruhu). °C) tohoto bodu (bod A
obr.^max odpor (Q) uvažovaného vinutí střídavých strojů odpor jedné fáze
vinutí), stanovený pro střední oteplení vinutí, odpovídající hodnotě
maximálních ztrát PCul max.
Tímto způsobem lze stanovit mezní proudy strojů otevřeným ventilačním
cyklem. této krajní teploty odečteme
zaručenou teplotu chladicí vody (např. metodou, kterou používá
zkušebna točivých strojů závodu ČKD Elektrotechnika. této rovnoběžky odečítáme
rozdíl mezi teplotou vzduchu sání vnitřním ventilačním okruhu teplotou
studené vody (3al —3wl) (popř. 275a). Dále vyneseme krajní teplotu $m
danou třídou izolace (např. pro třídu 100 (oteplení izolace) +40 (teplota
vzduchu), takže krajní teplota tedy 140 °C).
a)
Obr