Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Tato omezující podmínka je
dána teplotou, při níž dochází nevratným změnám struktury izolace, vedoucím
k její rychlé degradaci. 10.Pro uvažovanou podmínku musí platit
Kromě podmínky (12-27) tepelného hlediska nutné respektovat další omezení,
vyplývající fyzikálních vlastností izolace vinutí.
Konstanty vyskytující vztahu (12-26) lze dosud určovat pouze experimen
tálně, nelze teoreticky stanovit, proto vhodné používat pro posouzení pro
měnného tepelného zatížení pouze relativní srovnávání, nikoliv určení absolutní
doby života.4, doplníme tepelné schéma pro ustálený stav odpovídajícími tepel
nými kapacitami [12-17], Přesnost výpočtu lze zvětšit jednak jemnějším dělením
uvažovaných elementárních časových intervalů, něž celý přechodný jev roz
dělíme, jednak dalším dělením uvažovaných soustředných parametrů.
Abychom mohli správně posoudit přesnost tepelných výpočtů, třeba stanovit
frekvenční křivku možných oteplení stroje.
Izolace vinutí elektrického stroje vždy skládá několika druhů izolačních
materiálů, které při určité technologii vytvářejí izolační systém. Pro přesné určení doby života nutné tyto
okolnosti respektovat. praxe však známo, tepelné výpočty
lze dnes hlediska přesnosti srovnávat například elektromagnetickými.8, VÝPOČTU
A VLIV Ů
Dosažitelná přesnost tepelných výpočtů současné době dána mož
nostmi při stanovení velikosti jednotlivých parametrů, které výpočtu vstupují. Tato druhá omezující podmínka závisí druhu použité
izolace. Průchodem tepla
přes izolaci vzniká izolaci teplotní rozdíl takže různé vrstvy izolace
jsou nestejně tepelně namáhány.
Při vlastním výpočtu přechodného tepelného stavu, jehož metoda probrána
v čl.
Problém spočívá tom, některé parametrů nelze uspokojivě měřit ani na
modelech, ani skutečných strojích, část nich závisí předcházejících vý
počtech technologickém zpracování.
Pokud bychom chtěli stanovit přesnost výpočtů oteplení tak, dosadíme za
hodnoty jednotlivých parametrů jejich předpokládané mezní hodnoty, bude mezní
absolutní chyba výpočtu kolem °C.3 10.
12. Oba způ
soby však mají následek prodloužení doby výpočtu, takže nutné technické
praxi volit vhodný kompromis mezi přesností dobou výpočtu. Vycházíme přitom předpokladu, že
d (12-27)
