Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Rozpory tohoto typu mezi teoretickým experimentálně získaným výsledkem nás
pouze upozorňují to, třeba naší dosavadní teorii opravit, chceme-li, aby
se použitý matem atický model nerozcbázel skutečností. ěnou rychlosti proudu nebo
změnou směru proudu). Spolehlivost přesnost
výpočtu ventilačního systému zmenšuje větší složitostí systému. třením částic tekutiny obtéka
ných stěnách), jednak důsledku směšování částic tekutiny případě, kdy sou
sedních vrstvách mají buď jinou rychlost, nebo jiný směr. těchto důvodů může být velmi slo
žitých ventilačních systémů značný rozdíl mezi výsledkem výpočtu skutečností.
Celý ventilační systém můžeme pro výpočet zjednodušit tím jej rozdělíme
na několik dílčích úseků, které lze znázornit pom ocí hydraulických odporů zdrojů
tlaku. Zavedení pojm hydraulický odpor umožňuje počítat ventilační systémy
m etodou sítě složené soustředěných param etrů (tj.
Průtok reálných tekutin nejrůznějších podm ínek vyvolává úbytky tlaku (tzv. Vazké tření směšovací
pohyb molekul, zatímco směšování větších částic (tzv. Pouze vodičů přímým chlazením ohou být třecí odpory
rozhodující.
Nakonec chceme zdůraznit ještě jednu velmi prostou skutečnost, která ale není
při návrhu nových ventilačních systémů vždy respektována. Ukážeme, jak tyto odpory počítat jak řešit složitější sítě sestavené sou
středěných aerodynamických odporů. Proto při výpočtu ventilačních systémů můžeme většinou třecí
odpory zanedbat.
V této kapitole vyjdeme nejjednodušších představ aerodynamických odpo
rech.
N rozdíl pohybu pevných těles, při němž vznikají pouze setrvačné síly, při
42
. prvním případě při nich dochází zvyšování teploty teku
tiny druhém případě postupném rozpadu drobení vírů, které nejprve pře
cházejí turbulentní pohyb, konečném stadiu zaniknou tepelném pohybu.
Hydraulické (aerodynamické) odpory můžeme rozdělit třecí kanálech)
a lokální, které jsou vyvolány změnou proudu (tj. určitých hydraulických
odporů určitých zdrojů tlaku). obou případech však jde
o termodynamicky nevratné děje, doprovázené disipací volné energie, tedy děje
zvyšující podíl neuspořádaného (chaotického) pohybu částic tekutiny úkor po
hybu uspořádaného. molů) představuje turbulentní
pohyb skupin molekul nebo vířivý pohyb tekutiny. Složitý systém
je samozřejmě méně determinovaným systémem, vzhledem dané výchozí ne
určitosti matematickém popisu jeho jednotlivých částí.
2. nutně projevuje
i výsledku výpočtu systému jako celku.1.
tlakové ztráty) jednak důsledku vazkosti (tj. ventilačních systémech elektrických strojů převládají
lokální odpory. Y
Při obtékání těles při proudění reálných tekutin kanály vznikají vlivem
vazkosti dva podstatně rozdílné typy proudění: lam inární proudění turbulentní
proudění
