Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Pro integraci rovnice (12-8) vhodné rozdělit celý interval skluzu až
do tak velké díičí intervaly As, aby bylo možné považovat točivé mo
menty rozsahu těchto dílčích intervalů vyhovující přesností konstantní
(obr.
Diferencováním vztahu (12-3) dosazením (12-5) úpravě dostaneme
d sás (12-7)
Dosazením vztahů (12-7) (12-4) (12-1) získáme vztah pro tepelnou energii
vzniklou rotoru asynchronního motoru rozbíhajícího zátěžným momentem
MP
1 M
ER= l\- sás (12-8)
0 Ma
Do hodnoty třeba kromě momentu setrvačnosti rotoru motoru zahrnout
ještě moment setrvačnosti hmot urychlovaných během rozběhu. Celkové ztrátové teplo rotoru pak přibližně dáno součtem ztráto
vých tepel dílčích intervalech
APR Mscos (12-4)
J (12-10)
s 0
Odpovídají-li poměry situaci obr. 239b, kde zejména zrychlující moment je
téměř konstantní porovnání točivým momentem motoru není příliš malý,
je možné teplo počítat přibližně vztahu
370
. 239a).Pro rovnováhu točivého momentu platí
= (12-5)
at
kde moment setrvačnosti (kg m2),
M zrychlující moment m), pro který platí
Ma (12-6)
kde MPje zátěžný moment poháněného stroje m). Má-li poháněný
stroj jiné otáčky než motor, třeba přepočítat moment setrvačnosti poháněného
stroje poměru druhých mocnin otáček obou strojů
= )
\ nM/
kde moment setrvačnosti motoru,
/ moment poháněného stroje přepočítaný hřídel motoru,
«a otáčky poháněného stroje,
nM otáčky motoru
