Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
218)
$ (,90 3,) e“"'1 (10-37)
Při přesném řešení přechodných tepelných stavů při trojrozměrném proudění
teplaje nutné vycházet těchto diferenciálních rovnic:
a) pro tělesa bez vnitřních zdrojů tepla
V29 (10-38)
X dt
b) pro tělesa vnitřními zdroji tepla
V29 (10-39)
X dt
10.***
Za ustálený tepelný stav tělesa lze považovat stav uplynutí časového inter
valu 5t.
Pro ochlazování tělesa (tj. přerušíme-li vývin tepla tělese) lze odvodit analo
gicky vztah (obr.Pro časovou konstantu lze tedy rovněž napsat rovnici
t Ařs A9S (10-35)
kde A9Sje ustálené oteplení tělesa (K),
q hustota materiálu tělesa (kg -3),
ge rezistivita materiálu tělesa m). Analytické řešení těchto případů není reálné
a nutné aplikovat metodu tepelné sítě. ETO SÍTĚ
V elektrických strojích neprobíhá většinou odvod tepla jako samostat
přenos určitého typu. Podstata této metody, vyplývající elektro-
tepelné analogie, tato:
Řešení složitého tepelného pole plynule měnícími parametry redukujeme na
řešení tepelné sítě soustředěnými parametry, tj. nalezení takových ekviva
lentních tepelných odporů takových míst působení soustředěných zdrojů ztrát,
pomocí nichž bylo možné rozhodujících místech systému nejpřesněji určit
341
.
Konkrétní aplikace vedou většinou trojrozměrnému sdílení tepla, při
řešení ustáleného tepelného stavu.
Při krátkodobém oteplení tělesa Atk, které definuje vztahem
Atk 0,3r (10-36)
můžeme odvod tepla povrchu tělesa zanedbat počítat oteplení tělesa vztahu
pro adiabatický ohřev (10-30).4. Téměř vždy uplatňuje kombinace sdílení tepla vedením
a konvekcí pohybujícího vzduchu, plynu nebo kapaliny
