Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Všimněme si, tento tepelný odpor právě třetina odporu při vedení tepla zmí
něným hranolem bez vnitřních zdrojů tepla.dušené rovnice ----- integraci rovnice určení okrajových podmínek
óx2
dostáváme řešení tvaru
A -(x)= ^-(l2 (10-5)
d2&
Pro platí
AS(0) 'R,h AP
kde ^/jsou tepelné ztráty (W) hranolu délky průřezu 1,
Rlh příslušný tepelný odpor -1).2. teplosměnných) plochách teplo odvádí konvekcí
do chladicího média, proudícího podél nich.
Střední oteplení hranolu tedy
A3stř -j- RthAP Rthe (10-6)
kde
R —
the 1
Obecně pro tento případ vedení tepla můžeme napsat
- (10-7)
kde průřez hranolu (m2),
Rth nazývá ekvivalentní tepelný odpor. Složité tepelné problémy chlazení různých částí elek
trického stroje však dnes většinou řeší metodou tepelné sítě ekvivalentními
tepelnými odpory nebo metodou konečných elementů. Konvekce zahrnuje všechny procesy
výměny tepla mezi tekutinou pevným tělesem při jejich přímém styku.
Případy trojrozměrného vedení tepla zpravidla snažíme redukovat případ
buď dvojrozměrného, nebo jednorozměrného vedení tepla tím, zavedeme
přijatelná zjednodušení.
10.
Intenzitu sdílení tepla tomto případě charakterizuje součinitel přestupu tepla a. Sdílení tepla prouděním (konvekcí)
Na chladicích (tzv.2.
Množství tepla přecházejícího jednotku času chladicí plochy proudícího
média při teplotním rozdílu mezi stěnou chladivém vyjadřuje Newtonův
vzorec
P (10-8)
333
