Ventilace a chlazení elektrických strojů točivých

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Emil Ondruška, Antonín Maloušek

Strana 291 z 442

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jejich rozdíl (X3 dB. vypočí­ tat, pro zdroj hluku, vyzařující poloprostoru nad vodorovnou rovinou odrá­ žející hluk, úroveň hladiny akustického výkonu číselně 17,5 vyšší než úro­ veň hladiny akustického tlaku, měřená bodového zdroje hluku vzdálenosti 3 m. Tomu odpovídá 0,6 dB. ■ Hladina akustického výkonu LP Existuje snaha vyjadřovat hluk vyzařovaný zdrojem hluku údajem, který byl nezávislý vzdálenosti měřeného zdroje hluku. základě rovnice (8-10) můžeme např. nejvyšší hladině) připočteme 1,2 (viz obr.(3+D 107 107 1,2 108,2 dB b) Dále sečteme Z/(3+1) Jejich rozdíl (3+1) 108,2 100 = = 8,2 dB. Hladina akustického výkonu zdroje hluku může určit měřením hladiny akustic­ kého tlaku určité vzdálenosti kterou považujeme poloměr fiktivní koule obklopující zdroj hluku (tedy předpokladu bodového zdroje hluku). 108,2 0,6 108,8 dB c) Nakonec sečteme £(3+1+4) Jejich rozdíl (3+1+4) 108,8 — — 11,8 dB. Proto k (tj. £(3 +1+4) Z/(3+i) AŽ. Z. 289 . 108,8 0,3 109,1 dB Výsledná hladina akustického tlaku, složená uvedených čtyř samostatných hladin, 109,1 dB. Hladina akustického výkonu definována vztahem L log (8-9) ľo} kde akustický výkon zdroje hluku, P prahový (referenční) akustický výkon (odpovídá prahové in­ tenzitě zvuku I0).Řešení a) Sečteme nejprve hladiny JL,. £(3 +4+2) £(3 +i+ AZ. Vyjdeme-li vztahu (8-1), můžeme napsat základní vzorec vyjadřující vztah mezi hladinou akustického tlaku hladinou akustického výkonu kontrolní plochou S L log log 2nr2 (8-10) kde vzdálenost zdroje hluku uvažovanému bodu. Tomu odpovídá 0,3 dB. Jako kontrolní plochu uvažujeme tomto případě povrch polokoule nad vodo­ rovnou rovinou odrážející zvuk. 184). Takovým údajem může být pouze hladina akustického výkonu LP, vyjadřovaná rovněž decibelech