Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Máme-li tedy např. Stanovíme nejprve rozdíl
(£ —L2).
Místo výpočtu lze použít diagram obr.5
2
CD
■o
1. Hladiny
akustického tlaku výsledného zvuku vypočítáme tomto případě podle vzorce
L log 1004L' (dB) (8-8)
i=l
kde celkový počet sobě nezávislých hladin hluku, které máme složit (mo
hou být jak hladiny akustického tlaku různých zdrojů hluku, tak spek
trální složky zvuku, vytvářené jedním zdrojem hluku),
Li hladina akustického tlaku ř-tém frekvenčním pásmu (popř. 184. (Předpokládáme, Rozdílu odpovídá diagramu
určitá hodnota ose pořadnic.
3
2. Výsledná hladina akustického tlaku potom
L AL. Diagram pro sčítání hladin
—^— (L^-L-j) (dB) akustického tlaku 2
288
.5
<3
0 Obr.
Tento vzorec používáme také při výpočtu celkové hladiny akustického výkonu
vyzařovaného několika zdroji hluku.případě postupné rovinné vlny tedy hladina akustického tlaku zároveň číselně
rovná hladině intenzity zvuku.
Máme-li složit několik hladin akustického tlaku nelze vzhledem logarit
mické závislosti hladiny akustického tlaku hladiny aritmeticky sčítat. dva stejně hlučné zdroje, společná výsledná
hladina akustického tlaku vyšší než hladina každého nich.
■ Příklad
Je třeba najít výslednou hladinu akustického tlaku, tvořenou čtyřmi hladinami
L 102 dB, dB, 107 dB, Z,4 100 dB. Vzhledem této
okolnosti hladina akustického tlaku stala nejdůležitější akustickou veličinou. 184. z-tého
zdroje hluku).
Hladina akustického tlaku praxi nejsnáze měřitelná veličina, proto měří
i případech, kdy akustické vlny nejsou postupné rovinné
