Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
nepřímým chlazením. 177).
Obr. obr. kapso
vou ventilací. Pro jejich
vhodný návrh platí závěry uvedené předcházejících odstavcích. 178b). Tzv.
Z hlediska vhodných provozních vlastností turbostrojů (poměrně velká účinnost)
lze při využití všech možností vzduchového chlazení realizovat dvoupólové stroje
do výkonu asi MW.
Pro odvod ztrát statoru používá buď tzv. 179. kapsová ventilace (obr. Intenzitě chlazení drážkové části musí odpovídat inten
zita chlazení Čelních partií vinutí (obr.6. 173d), stator chlazen tzv. 179 turbomotor ČKD MW, kV; rotor je
chlazen poddrážkovým kanálem vývrty (obr. Ů
Z hlediska intenzity chlazení lze relativně krátkých strojů navrhnout
různé varianty ventilačních systémů přibližně stejnou intenzitou chlazení. Tyto
systémy však nebývají rovnocenné hlediska ventilačního příkonu. Turbomotor ČKD MW, kV, 3000 -1
7. 178a),
nebo komorová ventilace (obr.
Zkušenosti stavby hydroalternátorů největších výkonů nás zahraničí
ukázaly, optimální hlediska dosažení minimálních ventilačních ztrát dosažení
280
. Použití přímého vodního chlazení jak rotoru, tak statoru výhodné
od výkonu asi 300 [7-8]. kapsovou ventilaci lze dvoupólových
strojů použít při vzduchovém chlazení výkonů menších než 100 MW