Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
■
4.
Jiným případem spolupráce sériové řazení účinku ventilátoru při jednostranné
ventilaci účinkem rotoru (obr. 1500 V
r ------ -------------- Pa
= 0,145 3169 459,5 Pa
U tohoto stroje statický tlak vyvozený axiálním ventilátorem 570 Pa. Axiální nebo radiální
ventilátory nejsou však zapojeny sérii samoventilačním účinkem rotoru, ale
spolupracují ním při paralelně připojené ventilační větvi čelního prostoru. Ventilátor obvykle spolupracuje rotorem paralelně zařazenou
větví čelního prostoru opačné straně, než umístěn ventilátor. asynchronních strojů tento systém vyžaduje zakrytí axiálních kanálů
rotoru straně ventilátoru.4. Pouze výjimečných případech toto řazení
čistě sériové.4.
Analýzou hydraulické sítě strojů oboustrannou symetrickou-ventilací dospí
197
. axi ů
se stroje
s aná ly
U velkých středních strojů oboustrannou symetrickou ventilací spolu
pracují samoventilačním účinkem rotoru rychloběžných strojů zpravidla venti
látory axiální, strojů pomaloběžných ventilátory radiální. Tím
se dosáhne kombinovaného účinku, podstatně složitějšího, než kdyby uvedené
zdroje tlaku pracovaly jednoduše sérii.
Pro posouzení vlivu vestavěných ventilátorů průtok rotorem proto kaž
dém jednotlivém případě nutné konkrétně řešit ventilační obvod stroje, máme-li
odpovědně zhodnotit účinek vestavěných ventilátorů.kde odpovídající tlakové číslo ij/smp 0,145. Samo
ventilační účinek rotoru vyjádřenými póly tedy našem případě srovnatelný
s tlakem vytvořeným axiálním ventilátorem. 29). schéma na
obr.
1 0,970. Ů
S U
4.1. 110). Tento ventilační
systém používá pro zvětšení průtoku vzduchu přes čelní partie statorového
vinutí. Spolupráci ventilátorů se
samoventilačním účinkem rotoru můžeme uvažovat jako práci ventilátoru do
ventilační sítě, jejíž odporová (provozní) charakteristika f(Q neprochází
počátkem souřadnic, tj. pracuje-li rotor jako aerodynamický odpor, kterým pro
chází větší množství vzduchu než při jeho samostatné práci (viz např
