Publikace zpracovává teorii ventilačních a tepelných výpočtů elektrických strojů točivých včetně problematiky měření, zkoušení a modelování. V závěru se probírají výzkumné a vývojové problémy chlazení, ventilace a hluku elektrických strojů točivých. Kniha je určena výzkumným a vývojovým pracovníkům, inženýrům, konstruktérům a dalším pracovníkům z oblasti konstrukce elektrických strojů.
Obr. 45a, Ventilační systém řadou odboček
Výrazné zpomalení výstupního víru přináší nejen zvýšení statického tlaku, ale
i zmenšení absolutní rychlosti chladiva, tím zmenšení aerodynamických ztrát
na vstupu trubek chladiče.
Poměr c'2Jw popsán dříve uvedenými vztahy (obr. 46). Pro vnější ventilační
okruh strojů chladiči vzduch —vzduch doporučuje používat radiální ventilá
tory lopatkami zahnutými dozadu, které vyznačují tím, tangenciální složka
jejich výstupního víru relativně malá (přibližně poloviční porovnání tangen
ciální složkou výstupního víru radiálního ventilátoru rovnými lopatkami). 46.průměr oběžného kola ventilátoru,
dm střední průměr svazku trubek chladiče vzduch—vzduch. Ostatní aerodynamické odpory počítáme způsobem
uvedeným kapitole Odpor vstupu stanovíme vztahu
R íe
1
(3-42)
2 (2A )2
kde C.
Q—0,,■
b)
?k2 ^k?
^k2 ^kln-lT^ ^kn'
Obr.
106
. 2),
X celkový průřez všech trubek chladiče.
Rozdíl kinetických energií těchto rychlostí představuje zisk tlaku určitou
ztrátou)
4pzisk 0,8 (c22u 2u) 0,8 c22u(l dHd2m) (3-41)
■ .[l 0,3( 2
£e činitel aerodynamického odporu vstupu bez rotace trubek (viz kap. Schéma částí vnějšího
ventilačního okruhu elektrického stroje
s chladičem vzduch —vzduch
