Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
Pro další úvahy (Wolkowiňski) možné přijm out výpočtovou
životnost elektroenergetických zařízení:
a) pětadvacetiletou pro většinu elektroenergetických zařízení;
b) pětatřicetiletou pro elektroenergetická vedení nejvyšších
napětí (110 více) ocelových nebo betonových stožárech. však nemůže sloužit
jako zdůvodnění pro větší výpočtovou životnost zemničů, protože prů
běhu generálních oprav hlavních zařízení také možno opravit stav
zemničů, dokonce doplnit nebo zcela vym ěnit.
Za dobu života zemničů možné stanovit kratší nebo stejnou dobu
jako hlavního zařízení, jehož součástí sam otný zemnic. Prodloužení doby provozu některých zařízení nad výpočtové hod
noty především výsledkem generálních oprav-.
Rychlost zemního korodování veličina, která funkcí času.
Požadovat delší životnost (např. Nás
zajímá střední rychlost průběhu požadovaného časového období život
nosti zemničů, nebo střední tloušťka korodované vrstvy kovu příslušném
období.
Z y
Známé etody pro určení korozní agresívnosti půd lze podle pou
žitých zásad rozdělit čtyř skupin:
1 etoda, která spočívá rozboru fyzikálně chemických vlast
ností půdy;
89
. Prům ěrná doba provozu síťových elektroenerge-
tických zařízení, vyplývající obvyklých amortizačních odpisů, je
25 let. Jelikož
mzdové náklady jsou většinou více pořizovacích nákladů zemničů,
měla životnost zemničů zásadně rovnat životnosti hlavního zařízení.
S ohledem častou nerovnom ěrnost koroze jednotlivých prvků hle
diska životnosti celé uzemňovací soustavy obvykle rozhodující stav
zemničů malé vzdálenosti měřicí svorky. Dokonce nevelký počet
i hloubka porušených íst, pokud nejsou provázena podstatným zmen
šením průřezu zemnice, nezmenšuje provozuschopnost uzemňovací
soustavy; ani mírné zvětšení měrného odporu kovu následkem změny
jeho krystalické struktury není podstatné.
Obvykle přijaté provozní doby životnosti energetických zařízení pohy
bují mezi lety.příčného průřezu tím spojená změna jejich elektrického odporu. Při zkoumání životnosti
zemničů tedy možné omezit určení střední hodnoty (hloubky)
koroze pro správně volené úseky. Nás nejvíce zajímá korozní agresívnost půd vůči
nepozinkované pozinkované oceli. padesátiletou) není účelné, protože
s tím spojená větší spotřeba kovu při stavbě byla většině případů
zbytečná, neboť skutečný průběh korodování závisí vlastnostech půd
a vlastnostech kovů
