Uzemnění a jeho měření

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Václav Novotný

Strana 86 z 235

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rozhodující vliv těchto procesů roste prodyšností půdy. Při zemní korozi může být každá složek levé strany rovnice kontrolní, avšak byla zjištěna tato pravidelnost: 1.ejvětií složka levé strany rovnice nazývá kontrolující složkou průběhu koroze. Velké nebezpečí koroze vznikne, jestliže lehké prodyšné půdě nachá­ zejí příměsi, které málo propouští vzduch; například písčité půdě příměsi jílovité nebo hlinité. Z měření zemničů plyne, pro jejich trvanlivost rozhodující změna 88 . P ů a y Na kovových zařízeních zemi mohou ořit korozní články vlivem nestejnorodosti krystalické struktury složení kovu také vlivem nestejnorodosti půdy. půdách prodyšných suchých jsou kontrolující složkou anodové procesy. Aerační akroclánky mohou vznikat následkem výskytu místních nevelkých půdních příměsí jiné struktuře než ostatní (okolní) půda. M d a t pr ů Rychlost korodování vyjadřuje poměrem mezi změnou charak­ teristiky nebo vlastnosti látky časem působení korozního střediska. většině půd výjim kou velmi lehkých, suchých prodyšných půd) jsou kontrolující složkou katodové procesy, jestliže korodujícím zařízení netvoří akroclánky velkých rozměrů (velké vzdálenosti mezi elektrodam článků). M akroclánky vznikají hlavně provětráváním jednotlivých částí podzemních zařízení. Při působení akročlánků velkých rozměrů stává kontrolující složkou ěrný odpor půdy. 3. Působením kyslíku železo stává hlediska elektrochemického více ušlechtilým, úseky ocelových zařízení ležící lépe provětraných částech půdy stávají katodam úseky, které nacházejí v méně prodyšných částech půdy stávají anodam podléhají korozi. Jelikož provětrávání půdy zhoršuje zvětšením hloubky, je třeba počítat vznikem „aeračních“ akročlánků svislých zemnicích, zejména lehkých půdách utvořených jílovitém nebo hlinitém pod­ kladu. Nestejnorodost kovu příčinou vzniku hlavně ikročlánků, kdežto nestejnorodost půdy může způsobit tvorbu mikročlánků makročlánků různých rozměrů. 2