Kniha se zabývá určením optim ální uzemňovací soustavy, výpočtem , volbou vhodných zemničů a použitím moderní technologie ukládání zemničů. Dále jsou zde uvedeny moderní metody měření měrných odporů půdy, měření zemních odporů zemničů a celých uzemňovacích soustav. Kniha je určena jako praktická příručka pro montéry, elektroúdržbáře a projektanty.
b) Vyhodnocení naměřených hodnot
Měření vyhodnocování pokud možno provádět stejný pra
covník, neboť jen tak možné srovnávat poznatky získané během měření
s údaji dosaženými při vyhodnocování.
Nemá význam začít měření
z menší poloviční vzdálenosti elek
trod než 0,5 neboť byla mě
řena jen povrchová slupka, jejíž
měrný odpor stejně podléhá znač
ným výkyvům . Nulové vyrovnání pro
vádět jednou vyšší hodnoty jednou nižší hodnoty pokud údaje
liší, určí jejich střední hod
noty.
Tak získá funkce f(k),
viz obr. Nejprve zakreslí údajů měři
cího protokolu funkce f(A) průsvitný dvojitý logaritm ický papír
(transparent). 74.vacího listu), nebo zkušebního deníku. Mohou vyskytnout následující vrstvy půdy:
suchá, vlhká, okrá, zamrzlá, zamrzlá sněhovou pokrývkou, zamrzlá
a pokrytá ledem.
Zdánlivý ěrný odpor zemi
ny určí rovnice
qs Rk
znásobením konfigurační kon
stantou která předem vy
počtena zanesena protokolu
o měření (vyhodnocovacím listě),
obr.
Je účelné vypočítat zdánlivý
m ěrný odpor půdy ihned místě
měření, aby případné nesrovnalosti hodnotách měření mohly ještě
jednou přeměřeny. Přitom vynáší osu takzvaná hloubka měření
peko hloubka působení svisjou dolů směřující o§u Průběh měřené
Obr. Křivka zkonstruovaná podle
protokolu měření
153
.
Ke konci měření protokolu poznamená počasí, teplota vzduchu
ve stínu stav půdy. 74, která teprve vyhod
nocení poskytuje údaj skuteč
ném měrném odporu jednotlivých
vrstev. 72
