Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 68 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1,6. Tentýž světelný paprsek, který ohýbá difrakci mřížce, může způsobit emisi fotoelektronů vhodného povrchu, avšak oba procesy vy­ 71 . druhé straně podle kvantové teorie světlo šíří zdroje jako řada lokalizovaných koncentrací energie, nichž každá dostatečně malá, aby mohla být pohlcena jediným elektronem. Tady neexistuje žádná možnost odvození kvantové teorie světla vlnové teorie nebo naopak. Vlnová teorie není schopna uvést jediný důvod pro existenci takového prahového kmitočtu, při použití dqpadajícího světla nižším kmitočtem nejsou emitovány žádné fotoelektrony bez ohledu na intenzitu světelného paprsku —jak zcela přirozeně plyne kvantové teorie. Planckova myšlenka, podle níž horké těleso emituje světlo jednotlivých kvantech, nebyla neslučitelná se šířením světla jako vlny. Kvantová teorie světla při vysvětlování fotoelektrického jevu překvapivě úspěšná. Podle vlnové teorie světlo šíří zdroje podobně, jako kruhy šíří hladině jezera z místa dopadu kamene. Které teorii máme věřit? Spousta fyzikálních hypotéz musela být pozměněna nebo zamítnuta, když začaly rozcházet experimentem, ale nikdy předtím jsme nebyli nuceni použít dvou zcela různých teorií vysvětlení jediného fyzikálního jevu. Vlnová teorie světla, která jediná vysvětluje spoustu optických jevů především difrakci inter­ ferenci jednou nejlépe prověřených fyzikálních teorií.2 K přepočtu této energie joulů elektronvolty připomeňme, že 1 1,6 1019 . Zvláštní přitom je, kvantová teorie, která vy­ šetřuje světlo jako čistě částicový jev, explicite obsahuje kmitočet světla čistě vlnový pojem. Situace zde zásadně odlišná řekněme případu relativistické newtonovské mechaniky, kde newtonovšká mechanika ukazuje jako jistá aproximace mechaniky relativistické.3. Názor, podle něhož světlo šíří jako řada malých klubek energie (někdy nazývaných fotony), příkrém rozporu vlnovou teorií světla. Einsteinova hypotéza roku 1905, totiž světlo šíří prostorem formě oddělených fotonů, byla ovšem tehdy přijata nedůvěrou. Energie, kterou světlo nese, podle této analogie spojitě rozdělena vlně. Při určité události vykazuje světlo buď vlnovou, nebo částicovou povahu, nikdy však obojí zároveň. 10~19 J/eV Maximum energie fotoelektronů tedy T * m ax /iv /iv0 3,6 —2,0 1,6 . Správně předpovídá, maximální energie fotoelektronů musí záviset na kmitočtu dopadajícho světla, jeho intenzitě rozdíl závěrů vlnové teorie dokáže vysvětlit, proč nejslabší světlo může vést okamžité emisi fotoelektronů, opět rozdíl vlnové teorie. takže 5 1(T19'J /iv 3,6