V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Výstupní práce draslíku eV. Termoemise praxi umožňuje činnost
v elektronice běžně používaných vakuových elektronek, nichž kovová vlákna nebo
katody pokryté speciální vrstvou dodávají při vysoké teplotě husté proudy elektronů.3) je
Tmn hv0 . 10'°Á/m
hv ---------------------------------1
------------ =
X 3500 A
= 5,7 10"19 .
Vztah (3.
Dopadá-li ultrafialové světlo vlnové délce 3500 Angstrom 10“ m)
na povrch draslíku, jaká maximální energie fotoelektronů elektronvoltech?
Ze vztahu (3. Energie hv0, charakteristická pro daný povrch, nazývá výstupní práce. Při foto-
elektrické emisi dodávají energii potřebnou vytržení elektronu fotony dopadajícího
světla, kdežto při termoemisi zdrojem této energie teplo; nicméně obou případech
jsou fyzikální procesy, projevující únikem elektronu povrchu kovu, stejné.
Protože hv0 již vyjádřeno elektronvoltech, potřebujeme jen vypočítat energii
světelného kvanta liv vlnovou délkou 3500 tj.
Nyní snadno vidět, proč všechny fotoelektrony nemají stejnou energii, ale
vystupují všemi energiemi Tmm; hv0 práce, kterou třeba vynaložit na
vytržení elektronu těsně zpod povrchu kovu, elektronů větší hloubky přirozeně
zapotřebí větší práce. Jak známo, přítomnost silně zahřátého tělesa zvyšuje elektrickou vodivost
okolního vzduchu; konci devatenáctého století byla jako příčina tohoto jevu
zjištěna emise elektronů takového tělesa.
Použijme rovnici (3.Částkové vlastnosti vln
Einsteinův předpoklad znamená, tři členy rovnici (3.
70
. Tato minimální energie určit pro mnohé povrchy je
vždy téměř totožná fotoelektrickou výstupní prací pro tytéž povrchy.
Platnost této interpretace fotoelektrického jevu potvrzuje při studiu termo-
emise.
hc 6,63.3) konkrétní případ.3) měly interpretovat
takto:
hv energie obsažená každém kvantu dopadajícího světla
Tmai maximální možná energie fotoelektronu
hv0 minimální energie potřebná vytržení elektronu ozařovaného povrchu
kovu
Musí totiž existovat jistá minimální energie, kterou elektron potřebuje získat, aby
mohl uniknout povrchu kovu jinak elektrony vylétaly bez dopadajícího
světla.10~34 108 m/s.3) tedy tvrdí, že
energie kvanta maximální energie elektronu výstupní práce povrchu .
Emitované elektrony zřejmě získávají svou energii tepelného pohybu částic, nichž
se kov skládá, lze očekávat, elektrony musí dostat určitou minimální energii, aby
mohly uniknout kovu
