V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
pro relativní jas jednotlivých barev)
jako funkci teploty tělesa předpokladu, záření emitováno nespojitě malých
dávkách energie (viz podrobný rozbor odstavcích 16. Empirický vzorec (3.4). Einstein šel dále navrhl předpoklad, podle
něhož světlo nejenom vyzařuje, ale šíří jednotlivých kvantech.
3.3.2 Kvantová teorie světla
Elektromagnetická teorie světla tak dobře vysvětluje tolik různých jevů, musí být
do jisté míry správná. Pomocí této
hypotézy fotoelektrický jev snadno vysvětlit.
Je důležité, hodnota h,
li 6,63 s,
je vždycky stejná, kdežto mění podle toho, jaký kov ozařujeme. roce 1905 Albert Einstein zjistil, paradox fotoelektrického
jevu lze pochopit jedině tak, vší vážností přijmeme myšlenku, kterou vyslovil
před pěti lety německý teoretický fyzik Max Plaňek.3) Tm
ílx hv0 Fotoelektrický jev
69
. Plaňek dokázal souhlase experimentem
odvodit vzorec pro spektrum tohoto záření (tj. přece tato osvědčená teorie úplně zklamala případě foto-
elektrického jevu.
I když musel Planěk předpokládat emisi elektromagnetické energie žhavým
tělesem jakoby částech, nepochyboval tom, tato energie šíří prostorem
spojitě jako elektromagnetické vlny. Plaňek zjistil, kvanta spojená určitým kmitočtem světla
mají všechna stejnou energii tato energie přímo úměrná Tedy
(3.1) Tm
ax h(v v0) hv0 ,
kde prahový kmitočet, pod nímž již fotoemise neobjevuje, konstanta.1) lze přepsat
na
(3.2 16.2) Kvantum energie
kde dnes známé jako Planckova konstanta, hodnotu
h 6,63 10~34 . Tyto dávky energie
se nazývají kvanta.2
je zde Tmm eV°. Závislost mezi Tm
ax kmitočtem zřejmě obsahuje přímou úměr
nost, kterou lze vyjádřit tvaru
(3. Plaňek snažil vysvětlit vlast
nosti záření emitovaného horkými tělesy, což byl problém době pověstný svou
tvrdošíjností vůči jakémukoli řešení
