V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Při nepružné srážce část počáteční kinetické energie nějakým způsobem
rozptyluje.2 Účinný průřez
Velice vhodný způsob vyjádření pravděpodobnosti, ostřelovací částice bude jistým
způsobem interagovat částicí terče, představuje pojem účinného,průřezu, zavedený
v kap.10) v'2 V. 24. 24.6) vztahem
(24. Obr. souvislosti Rutherfordovým pokusem rozptyl.7) (24.
\ m2J
24.
Laboratorní souřadnicový systém Těžišťový souřadnicový systém
před srážkou Q-------— O-----►
po srazce
O o
Obr. Jestliže tato energie dostatečně velká, mohou se
emitovat nukleony nebo mezony, jak dovíme příští kapitole. Maximální pokles kinetické energie při srážce tedy T', tj.2
Jediné řešení, které splňuje obě rovnice (24.24.11) T.
Částice srážce vzdalují svého těžiště každá stejnou rychlostí, sjakou němu
před srážkou přiletěly. Tato ztracená kinetická energie při nepružné srážce makroskopických
těles obvykle projevuje jako teplo zvuk. Rozbor takové
srážky těžišťových souřadnicích usnadňuje stanovení maximální kinetické energie,
která může ztratit tak, ještě zachovává hybnost.4 Úplně nepružná srážka pří pohledu laboratorního těžišťového souřadnicového systému. podstatě jím zobra
zujeme každou částici terče jako určitou plochu zvanou účinný průřez částice,
567
.4 ukazuje, srážka,
při níž obě částice ztratí veškerou svou kinetickou energii vůči těžišti, může ještě
zachovávat hybnost. Podstoupí-li nepružnou srážku jádro,
přeměňuje obvykle ztracená kinetická energie excitační energii, která poté
uvolní formě záření gama.
celková počáteční kinetická energie těžišťovém systému, která souvisí celkovou
počáteční kinetickou energií laboratorním systému podle (24.9) V
a
(24.8) je
(24
