V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Jako příklad stanovíme
aktivitu vzorku 38Sr90 hmotě jehož poločas rozpadu beta let.
Rozpadová konstanta radioizotopu zřejmě shodná pravděpodobností rozpadu
jádra tohoto izotopu jednotku času.6) .23. Proto izotopu 38Sr90 představuje
10 3kg 1,11.
Kilogrammolekula izotopu hmotu téměř přesně rovnou jeho hmotovému číslu
vyjádřenému kilogramech.5) udává počet nerozpadlých jader čase prostřednictvím X(tj.
Vzorec (23.
Jelikož aktivita radioaktivního vzorku definována vztahem
R d
- N
- ,
dt
dostáváme (23.1
a obě strany nyní dají integrovat
r v
} NoN Jo
lgAT lgNo t,
(23.
Vztah (23. pravdě
podobnosti rozpadu daného izotopu časovou jednotku) počtu celých jader
v čase 0.
90 kg/kmol
541
.
To souhlasí empirickým zákonem pro aktivitu, je-li
Ro ¿No
nebo obecně
(23.6) nám dovoluje vypočítat aktivitu vzorku radioizotopu, známe-li
jeho hmotu, atomovou hmotu rozpadovou konstantu.5) exp —Xt) . Rozpadová
konstanta 38Sr90 je
_ 0,693 0,693
A
é —
’
Ti/2 roky 3,16 107 s/rok
= 7,83 10-iO s-1 .5), je
R XN0 exp (—Xt) . 10-5 kmol
