V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
6,02 1026 atomů/kmol 6,68 1021 atomů .8)
542
.Radioaktivita
Počet atomů kilogrammolekule libovolného izotopu roven Avogadrovu číslu,
takže 38Sr90 obsahuje
1,11 10-5 ol.10) 1
a články řady 3
(23.
Je třeba mít paměti, poločas rozpadu radioizotopu není totéž jako jeho
střední doba života Střední doba života izotopu převrácená hodnota jeho prav
děpodobnosti rozpadu časovou jednotku:
T . 1012s_1 =
= 141 i.7)
Je tudíž
(23.9) ,
kde celé číslo, tak mohou rozpadem přeměňovat jeden druhý klesajícím
pořadí hmotového čísla.9) říkáme, jsou článkem řady 4n. Důvod, proč existují přesně čtyři
takové řady, plyne toho, rozpad alfa snižuje hmotové číslo jádra Nuklidy,
jejichž všechna hmotová čísla udává vztah
(23.
Aktivita vzorku tak
R 7,83 10“10 6,68 1021 =
= 5,23.
X
1 T
T l,44T1/2 Střední doba života
X 0,693 '
T skoro polovinu větší než Ti/2- Střední doba života izotopu, jehož poločas
rozpadu činí hodin, 7,2 h.
23. Články řady mají hmotová čísla
(23.11) ,
(23. radioaktivních nuklidech hmotovými čísly splňujícími
(23.2 Radioaktivní řady
Většina radioaktivních prvků vyskytujících přírodě spadá čtyř radioaktivních
řad, nichž každou tvoří posloupnost dceřinných produktů, jež jsou všechny pů
vodně odvozeny jednoho mateřského nuklidu
