V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Jaderné síly odely jádra
Dělením (22.) tedy
v/[2m'(E V0)\ „yl(2m „
: r---- 5
n n
neboť předpokládáme zanedbatelné srovnání F0, a
(22.
(Ve skutečnosti jediný vázaný stav deuteronu. 22.16) vztahem (22.
Protože jde nekonečna při •¿71, 7
t .2; podrobnější výpočet dává bodě hodnotu
ar 116°.20) V0
8m'ro
Uvedená aproximace ekvivalentní předpokladu, funkce uvnitř jámy
nabývá svého maxima (odpovídajícího 90°) hranicích jámy.19) V[2m '(£ F0)/ftj V0
b [2m '(-£ )/ft] E
kde vazebná energie deuteronu hloubka potenciálové jámy.18) tg
b
Rovnici (22. 2h2 E
(22.21) -----— -1
-----I —
8m'r0 \2rti'
Výraz (22.17) vyloučíme koeficienty dostaneme transcen
dentní rovnici
(22.21) vztah mezi poloměrem potenciálové jámy r0, reprezentujícím
dosah jaderných sil, hloubkou jámy V0, reprezentující potenciální energii interakce
mezi dvěma nukleony prostřednictvím jaderných sil, vazebnou energií deute
524
.20); započtením vazebné energie dostaneme lepší apro
ximaci
., \nn bude této aproximaci
základnímu stavu, pro který odpovídat
CU'o -jTZ . skutečnosti
zde musí být kousek svým maximem, aby hladce navázala funkci u„
vně jámy, jak ukazuje obr. Všimněme si, že
(22.18) nelze řešit analyticky, však řešit buď graficky, nebo
numericky libovolným stupněm přesnosti.. Jelikož je
|F0| |£|, můžeme pro získání první hrubé aproximace předpokládat ajb tak velké,
že
tg ar0 . Rozdíl mezi oběma hodnotami důsledkem zanedbání vazebné energie
—£ vůči při odvození (22.
