V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Například hmotový úbytek 40Zn64 (značení viz odst. 21. 25.j.
507
. proto lákavé uvažovat jádra, jako by
se skládala protonů vodíkových jader nějakým způsobem sobě navzájem
vázaných. rozpad beta,
který snadno vysvětlí předpokladu přítomnosti elektronů jádrech.
Například atom deuteria přibližně dvakrát větší hmotu než atom vodíku atom
tritia přibližně třikrát tak velkou hmotu. 21. Avšak bližší pohled tuto představu vylučuje, neboť hmota daného nuklidu
je vždycky větší než hmota vodíkových atomů počtu rovném jeho atomovému
číslu jaderný náboj atomu Atomové číslo zinkuje 30, ale všechny jeho
izotopy mají hmoty rovné více než dvojnásobku hmoty atomů vodíku. 21.1,
které jsou skoro přesně 64, 66, 67, 70krát větší než hmota vodíkového atomu,
představují další ilustraci tohoto pravidla. Tento výklad podepřen skutečností, že
některá radioaktivní jádra samovolně emitují elektrony; tzv.j.2 Jaderné elektrony
V přehledu hmot nuklidů zřejmá jedna zajímavá pravidelnost: všechny hodnoty
jsou téměř přesnými celočíselnými násobky hmoty vodíkového atomu 1,007825 j.2
nestabilní radioaktivním rozpadem přecházejí izotop helia. (Pojem elementární částice budeme ještě podrobněji vyšetřovat kap. Hmotový úbytek definován jako
hmotový úbytek ,
kde atomová hmota hmotové číslo izotopu (viz odst.3). Hmoty izotopů zinku uvedené tab. Proton stejně jako elektron elementární částicí neskládá jiných
částic.21.)
V tabulkách jaderných vlastností zvykem uvádět místo skutečné atomové
hmoty izotopu jeho hmotový úbytek. Hmotový
úbytek kladná veličina pro velmi lehká velmi těžká jádra záporná veličina pro
ostatní jádra.) Jádro nejlehčího
izotopu proton, jehož hmota
mp 1,0072766 =
= 1,6725 10" kg
je rozmezí experimentální chyby rovna hmotě celého atomu zmenšené hmotu
elektronu.3) je
hmotový úbytek 63,92914 h. Tak jádro helia, jehož hmota čtyřnásobkem
hmoty protonu, ačkoli náboj jen +2e, bychom mohli představit, jako se
skládalo čtyř protonů dvou elektronů.
21. =
= -0,07086 h.
Napadá tedy jiná možnost: jádrech snad mohou být elektrony, které neutra
lizují kladný náboj některých protonů
