V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
24) celková hustota energie uvnitř dutiny. Všech buněk lze uspořádat různými způsoby, ale n,!
permutací mezi zaplněnými buňkami navzájem zde nepodstatných, protože jsou
částice nerozlišitelné; (gt n;)! permutací prázdných buněk mezi sebou též zby
tečných, poněvadž buňky nejsou obsazeny.
Tato hustota integrálem hustoty energie přes všechny kmitočty; vychází
Í
0
0
m =
15c3h
= aT
kde univerzální konstanta.
Hodnota Stefanovy konstanty je
a 5,67 .•! Í9i n,)\
396
.
16.
Máme-li buněk stejnou energií částic, buněk obsazeno a
Í9í ni) prázdných. každý kvantový stav) obsazena nejvýše jednou
částicí. Očekáváme tudíž, energie vyzářená černým tělesem
za vteřinu jednotkovou plochu také úměrná T4, což výsledek ztělesněný
Stefanovým-Boltzmannovým zákonem
(16. 16.28) oTa .5 Fermiho-Diracovo rozdělení
Fermiho-Diracova statistika platí pro nerozlišitelné částice, které řídí Pauliho
principem. Počet rozlišitelných uspořádání částic
mezi buňkami tudíž
9i[
«;! {9i
pravděpodobnost celkového rozdělení částic součin
w ---- —---- . Naše odvození Fermiho-Diracova rozdělovacího zákona bude proto
souběžné odvozením Boseho-Einsteinova rozdělovacího zákona tím rozdílem,
že nyní může být každá buňka (tj.
«.TO“8 W/m2 deg4 .4; rostoucí teplotou maxima různých křivek posouvají
k vyšším kmitočtům křivkami ohraničené celkové plochy rychle zvětšují. Celková hustota energie úměrná čtvrté mocnině
absolutní teploty stěn dutiny.Kvantová statistika
Jiným výsledkem základě (16.
Wienův posunovací zákon Stefanův-Boltzmannův zákon zřejmě kvalita
tivním souladu obr
