V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Stěny dutiny neustále emitují absorbují
záření, právě vlastnosti tohoto záření (záření absolutně černého tělesa) nás zajíma
jí.16. Experimentálně můžeme studovat záření černého tělesa prostě pozorováním toho,
co vystupuje dírky. Černé těleso při dané teplotě vyzařuje energii větší
intenzitou (výkonem) než kterékoli jiné těleso.
Předpokládejme, jsou černá tělesa, takže rozdíl II',
pro něž tak proto
a protože e2.3 Malý stěně dutého tělesa velmi dobrou aproxim ací absolutně černého tělesa. laboratoři lze absolutně černé
těleso aproximovat dutým předmětem velmi malým otvorem vedoucím dovnitř
(obr.3). Veškeré záření dopadající otvoru vstupuje dutiny, kde zachyceno
O 16. Protože I'. Výsledky pozorování souhlasí naší praktickou zkušeností:
černé těleso září více, když teplé, než když studené, spektrum horkého černého
tělesa své ostré maximum při vyšším kmitočtu, než maximum spektra chlad
387
.
odrazem mezi stěnami dokud nepohltí.a II' zůstávají při stejné
teplotě, musí platit
a l
a
Schopnost tělesa emitovat záření úměrná jeho schopnosti absorbovat záření. 16.2
a II' absorbuje energii úměrně součinu a2e1.
Výhodou zavedení idealizovaného černého tělesa při vyšetřování tepelného
záření je, nyní nemusíme ohlížet konkrétní povahu zářícího objektu, neboť
všechna černá tělesa chovají naprosto stejně
