Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 380 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
1). této kapitole odvodíme Boseho-Einsteinův Fermiho-Diracův statistický rozdělovači zákon; tyto zákony platí řadě pro identické, nerozlišitelné částice, jež nesplňují (například fotony), resp. První buňka obsahuje dvě částice, druhá žádnou částici, třetí jednu částici, čtvrtá tři částice atd. splňují (například elektrony) vylučovací princip.) Každý kvantový stav odpovídá buňce ve fázovém prostoru naším prvním krokem stanovení počtu možností, jimiž lze nf nerozlišitelných částic rozdělit buněk. Existuje (nf 1)! možných permutací mezi objekty, ale těchto permutací «¡! permutací částic 383 . 16.6 souvislosti rotačními stavy molekuly.1 Boseho-Einsteinovo rozdělení Základní rozdíl mezi Maxwellovou-Boltzmannovou Boseho-Einsteinovou statisti­ kou ten, první platí pro identické částice, jež mohou být navzájem nějakým způ­ sobem rozlišeny, kdežto druhému podřizují identické částice, které lze sice spočítat, ale nikoli navzájem rozlišit. 15. obrázku 20; přepážek rozděluje částic buněk. Všimněme si, objektů lze považovat za přepážky vymezující celkový počet intervalů, takže celá řada pak představuje nt částic uspořádaných buňkách. K provedení požadovaného výčtu představme řadu < ?, objektů umístěných přímce (obr. Jak jsme viděli, není zde žádný zásadní rozdíl mezi případy, kdy možný spojitý obor energií jako translačních pohybů molekul plynu, případy, kdy jsou energie omezeny diskrétní soubor určitých hladin jako u rotačních stavů molekuly. obou případech uvažované částice předpokládaly navzájem rozlišitelné, což platí pro molekuly plynu, ale neplatí dejme tomu pro fotony uzavřené oblasti nebo pro elektrony kovu. Pro nerozlišitelné částice na­ bývají důležitosti kvantové úvahy rozdělovači zákony, jež tyto částice splňují, se podstatně liší Maxwellova-Boltzmannova zákona. 16. KAPITOLA Kvantová statistika Ačkoli byl minulé kapitole Maxwellův-Boltzmannův rozdělovači zákon odvozen způsobem, který souladu kvantovou mechanikou, dostanou při čistě klasic­ kém postupu stejné výsledky.16. Boseho-Einsteinově statistice všechny kvantové stavy předpokládají stejnou apriorní pravděpodobností, takže představuje počet stavů, jež mají stejnou energii (Tento předpoklad byl učiněn rovněž odst