V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Tohoto typu jsou molekuly plynu.
15.4 Maxwellovo-Boltzmannovo rozdělení
Použijeme nyní metod statistické mechaniky zjištění, jak rozdělí dané celkové
konstantní množství energie mezi různé členy souboru identických částic.3) je
X>i •
Proto
£ exp (a) ,
a jelikož celkový počet míčků vidíme, exp (a) právě
exp (a) .
Nejpravděpodobnější počet míčků každé buňce úměrný celkovému počtu N
míčků apriorní pravděpodobnosti která rovná relativní velikosti buňky. jsou Fermiho částice,
jež řídí Pauliho principem.
A
Nejpravděpodobnější počet míčků každé buňce roven průměrné hustotě míčků
NfA, násobené plochou buňky.15) tedy potom zní
rti t.
Vztah (15. jsou Bosého částice, které neřídí Pauliho principem.Statistická mechanika
Sečtením všech při nezávislém je
£ exp (a) ■
Připomeňme si, apriorní pravděpodobnost výskytu míčku i-té buňce že
podle (15. Identické částice spinem které nelze rozlišit. Naším
problémem tedy stanovit, kolik částic průměru) energii kolik částic
energii atd. výsledek, který jsme chtěli odvodit. Budeme vyšetřovat soubory částic tří typů:
A. Identické částice nulovým nebo celočíselným spinem, jež nelze navzájem
rozlišit. Identické částice libovolným spinem, které jsou dostatečně daleko od
sebe, aby byly rozlišitelné.1) máme
a tak je
N
ni .
B.
C.
370
.
Přesněji řečeno, (15
