V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Například molekule LiH elektronegativnější než
Li. Elektrony
ve vazebném orbitu LiH tedy dávají přednost jádru molekule existuje
částečné rozdělení náboje.
což každém případě znamená přítomnost jednoho valenčního elektronu. Místo toho vazba
313
. 13. Naproti tomu homonukleární molekule,
jako nebo stráví vazebné elektrony polovinu času každého jádra. pozn. Pozn. Rozdíl mezi skutečnou
vazebnou energií molekule vazebnou energií vypočtenou předpokladu rovného
sdílení elektronů tak mírou rozdílnosti elektronegativit uvažovaných atomů. základě pozorovaných vazebných energií bylo vytvořeno měřítko elektro-
negativit, podstatě práci Paulinga.4
Nejjednodušší heteronukleární molekula molekula LiH, která též dobrým
příkladem tohoto jevu.
tento rozdíl, když ionizační energie 13,6 srovnání 5,4 Li. 108.
Relativní snaha atomu přitahovat sdílené elektrony, je-li součástí molekuly,
se nazývá elektronegativita.
Kdyby byl náboj LiH úplně oddělený, jako tomu NaCl, molekula se
jen částečně iontová, dvěma vazebnými elektrony, jež stráví 80% času blízkosti
jádra 20% blízkosti jádra Li13,2). rec.2 str. asymetrickou kovalentní vazbou), neboť mají elektrický
dipólový moment. Orbit ls
vodíku orbit lithia tvoří vazebný orbit LiH, který obsazen dvěma valenč-
Li LiH
2 s
+
1s
náboj působící valenční elektron roven lithiu odstiňují dva vnitřní elektrony
ls náboj celkového náboje jádra +3e), avšak valenční elektron prů
měru několikrát dále jádra než Ionizační energie obou prvků rovněž odrážejí
skládala iontu Li+ iontu vazba byla čistě iontová. větší stabilitu, než kdyby byla vazba čistě ko
valentní rovnoměrným sdílením elektronů, poněvadž přitažlivou sílu vznikající
v důsledku koncentrace záporného náboje prostoru mezi atomy podporuje přímé
vzájemné přitahování kladnějším zápornějším atomem.
13’2) Méně obrazně řečeno: pravděpodobnost výskytu vazebných elektronů atomu je
v poměru Srv.13. Mole
kuly, jejichž vazby nejsou ani čistě kovalentní, ani čistě iontové, někdy nazývají
polárně kovalentní (tj. 13. Normální konfigurace atomu ls, atomu pak ls22s,
nimi elektrony, tudíž představuje jednu čistou vazbu (obr.5 Vazebné elektrony LiH obsazují olekulový vznikající orbitu atom orbi
tu atom Li.5). Částečně iontový charakter vazby
znamená vyšší vazebnou energii, tj. 4. Elektronová afinita
H však 0,75 srovnání 0,54 Li; obou atomech efektivní jaderný
O br
