V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Tab. B
2)1/2.
V chemii obvykle vazebné energie vyjadřují kcal/mol místo eV/molekulu. Tento postup přináší jen relativní hodnoty elektronega
tivit; abychom vytvořili absolutní měřítko, nutno jednomu atomu připsat nějakou
libovolnou hodnotu Pauling tento atom zvolil atom fluoru položil 4,0;
to vůbec největší hodnota neboť fluor prvek největší elektronegativitou.
Je tedy
(13-1) A
B V(£A
2 B
2) .3 nám umožňuje předpovědět, jak budou elektrony heteronukleární
molekule sdíleny. 13. Atomové
elektronegativity, získané tímto způsobem, uvádí tab.3.
Je-li elektronegativita atomů molekule rovna resp.2)
(13. XB, rozdíl
elektronegativit definován jako
(1 ,
kde elektronvoltech. Tak elektronegativita atomu 2,2 atomu 1,0 souladu se
skutečností, sdílené elektrony dávají přednost atomu druhé straně mole
kule elektronegativita atomu 4,0, takže zde sdílené elektrony favorizují
314
. Tyto vazebné energie jsou řadě 103 kcal/mol, kcal/mol
a 134 kcal/mol, tudíž
A V(£h2• F2) 134 7(103 38) kcal/mol =
= kcal/mol
a
X 0,208 7(71) 1,8 .3) 0,208 V(A) ,
kde kcal/mol.
Obě molekuly B2jsou čistě kovalentní, sdílejí tedy rovnoměrně své elektrony. Uvažujme
homonukleární dvouatomové molekuly heteronukleární molekulu AB.
Jestliže sdílení elektronů molekule také rovnoměrné, měla být vazebná
energie A
B průměrem vazebných energií EAl molekuly EBl molekuly B2.
Je-li však sdílení elektronů nerovnoměrné, zde vazba silnější A
B bude větší než
průměr £Á
2 nějakou veličinu Zpočátku průměr EAl EBl bral jako
aritmetický průměr A
a £b2
)> avšak později zjistilo, hodnoty elektronega-
tivit, které jsou lepším vzájemném souladu, dává geometrický průměr (EA2. 13.
Protože eV/molekulu kcal/mol, vztah (13.Struktura molekul
Tato myšlenka kvantitativně podložit následujícím způsobem.
Vypočtěme jako příklad elektronegativitu vodíku vazebných energií
molekul HF.
Protože 4,0 podle definice, elektronegativita atomu rovna 2,2
