V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Metoda valenční vazby metoda molekulových orbitů zjednodušují důsled
ku toho, jakákoli změna elektronové struktuře atomu následkem blízkosti jiného
atomu omezena jen jeho okrajovou (neboli valenční) slupku. antiparalelní spiny.13.
10.
13.1 uvádí tyto prvky jejich atomové struktury. Molekula 2
má podle toho tři vazby, Kyslík čtyřmi elektrony musí mít dva nich
303
. Prozkoumejme pomocí přiblížení valenční vazby vytváření
dvouatomových molekul prvků první druhé periody periodické soustavy. tomto značení reprezentují každou společnou dvojici elektronů buď
dvě tečky, nebo čárka mezi vázanými atomy.
13.
Předně vnitřní elektrony jsou mnohem silněji vázané, tudíž méně citlivé vnější
vlivy, protože jsou jednak blíže svým mateřským jádrům jednak jsou odstiňovány
před nábojem jádra menším počtem mezilehlých elektronů. Tak vazby C—H uhlovodíkových molekulách mají všechny téměř úplně
stejné vlastnosti, nezávisle které molekule. Tab. schopné tvořit vazbu.6) říká, elektrony jedné podslupce (stejná kvantová čísla mají možná
největší počet svých spinů rovnoběžných, vyskytují nespárované elektrony všech
atomů kromě atomů uzavřenými podslupkami, takové atomy jsou tedy reaktivní,
tj. dva důvody. Připomeňme si, existuje jen jeden
orbit odpovídající O(neboťje 0), ale tři orbity odpovídající —1,0,
+1 (neboť 1).2
nezávislé. Poněvadž Hundovo pravidlo (odst. Maximální počet nespárovaných spinů
v podslupce tedy jako dusíku, jehož struktura 22s22p3. Metoda valenční vazby však praxi
neposkytuje tak podrobnou informaci struktuře molekuly jako metoda molekulo
vých orbitů; zpravidla realističtějším přiblížením pochopení různých aspektů
molekulové vazby. druhé odpudivé mezi-
atomové síly molekule převládají, když jsou vnitřní slupky jejích atomů ještě
poměrně daleko sebe. Přímý důkaz prospěch toho, chemické vazby účastní
jen valenční elektrony, poskytují rentgenová spektra vznikající při přechodech do
elektronových stavů vnitřních slupek; ukazuje se, tato spektra prakticky nezávisejí
na způsobu uspořádání atomů molekulách nebo pevných látkách.2 Přiblížení valenční vazby
Výhodou popisu metodou valenční vazby možnost vhodné notace pro molekulové
struktury. Každý orbit může obsahovat dva elektrony, ale tyto elektrony
musí mít spárované, tj. Tak molekuly H2, jež jsou
vázány postupně jedním, dvěma třemi elektronovými páry, představuje označení
H N
nebo ekvivalentní symboly
H—H .
Podle představ valenční vazby mohou tvořit molekuly jedině atomy jedním
nebo více nespárovanými elektronovými spiny
