V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
I když navzájem liší postupem prostředky, jimiž dosahují popisu elektronové
struktury molekuly, dávají zásadě oba postupy stejné výsledky, jsou-li dovedeny
do důsledků.1 Teorie vazby
K vyšetřování kovalentní vazby používá dvou různých teoretických přístupů.
V přiblížení molekulových orbitu naopak molekula počátku považuje
za jeden nedílný útvar, jehož okrajové elektrony jsou součástí systému jako celku;
orbity vztahují molekule, nikoli jednotlivým atomům.
Obraz valenční vazby ospravedlňuje hlavně tím, souladu zjištěním,
podle něhož jsou vazby mezi dvojicemi atomů mnoha molekul více méně navzájem
13>1) smyslu největší pravděpodobnosti výskytu. metodě
valenční vazby každá vazba vyšetřuje zvlášť orbity každé dvojice atomů, zúčast
něné dané vazbě, zprvu předpokládají stejné jako orbity izolovaných atomů.
Pro získání kvantitativních výsledků tyto orbity musí modifikovat započtením
různých interakcí, jež molekule existují.
13. Vazba jiných molekulách, dvouatomových
i víceatomových, obvykle složitější záležitost nyní budeme zkoumat, jak rozšířit
představy, metody pojmy zavedené souvislosti molekulou NaCl tak, aby
nám umožnily pochopení obecných molekulových systémů.
V přiblížení valenční vazby molekula považuje soubor jednotlivých ato
mů udržovaných pohromadě lokalizovanými kovalentními vazbami. KAPITOLA
Struktura molekul
V minulé kapitole jsme probírali původ kovalentní iontové vazby pomocí zvlášť
jednoduchých příkladů NaCl. Molekula existuje jako
taková, protože nábojové rozdělení elektronů systému vyznačuje koncentracemi
mezi atomovými jádry, což drží pohromadě.13. Pozn.
302
. samozřejmě tentýž mechanismus
jako teorie valenční vazby, avšak výchozí bod metody zcela jiný. překl. praxi jsou však výpočty tak složité, taková aplikace nemožná
a daném případě jeden nebo druhý přístup jednoduchém tvaru ukazuje více
nebo méně vhodný. Kovalentní
vazbu podle předpokladu tvoří dva elektrony opačnými spiny, nichž každý po
chází jednoho dvou uvažovaných atomů; elektrony stráví průměru nejvíce
času13-1) mezi oběma atomy, což vede výsledné síle, která spojuje
