V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
26)
= 0,436 43,6% ,
t[ vx’/c2
V(1 v2lc2)
32
.
K vysvětlení původu dilatace času představme hodiny bodě pohybující
se soustavě S'. Pozorujeme-li
v souřadnicovém systému časové trvání nějaké události, budou naše hodiny uka
zovat časový interval delší než interval t0, měřený hodinami soustavě S', jež se
vůči nám pohybuje. let uveřejnění speciální teorie relativity. Tento jev nazývá dilatace času. Tento vizuální efekt třeba odlišovat Lorentzovy-Fitz-
Geraldovy kontrakce, která fyzikálním jevem. Bez Lorentzovy-FitzGeraldovy
kontrakce těleso pohybu svým vzhledem lišilo tělesa klidu, avšak jiným
způsobem.6 Dilatace času
Relativní pohyb ovlivňuje také časové intervaly.
Lorentzova-FitzGeraldova kontrakce projevuje jen směru relativního
pohybu; je-li relativní rychlost rovnoběžná osou budou rozměry předmětu
podél obou soustavách stejné. Tento efekt zkresluje Lorentzovu-
-FitzGeraldovu kontrakci tak, zvětšuje zdánlivou délku pohybujícího tělesa ve
směru pohybu.Speciální teorie relativity
Naproti tomu těleso při pohybu rychlostí 0,9c poměru své délce klidu takto
zkrátí na
což již podstatná změna. Příčinou
tohoto efektu skutečnost, světlo, dopadající objektivu kamery (nebo do
lidského oka) vzdálenějších konců tělesa, bylo vyzářeno dříve než světlo přichá
zející jeho bližších částí; kamera „vidí“ obraz, který skutečnosti složený,
neboť jednotlivé elementy jednoduchého obrazu, jenž dopadá citlivou vrstvu
filmu, jsou vyzářeny tělesem různých polohách. Hodiny pohybující vůči pozoro
vateli tikají pro něho pomaleji, než kdyby byly vůči němu klidu. Trojrozměrný předmět, jako krychle, pak může vypadat jakoby
s pootočenou orientací nebo změněným tvarem, opět závislosti pozici pozoro
vatele hodnotě vjc.
Skutečná fotografie tělesa při velké rychlosti relativního pohybu může ukázat
poněkud jiné zkreslení závislosti poměru vjc směru pozorování.
1. Ukazují-li hodiny čas t[, zjistí pozorovatel čas podle (1.
Je zajímavé, popsaná interpretace vizuálního vzhledu rychle pohybujících
těles pochází roku 1959, tj
