V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
Sodík chlor chem icky vážou převodem elek
tro atom sodíku atom chloru výsledné ionty elektrostaticky přitahují.
bez zvýšení energie, zůstala ještě odpudivá elektrostatická síla mezi elektrony;
tento faktor však při vzniku vazby daleko méně významný než Pauliho princip. Sdílené elektrony stráví prům ěru více času mezi svými ateřským i
jádry vedou tudíž přitažlivé síle.2
nemohou takovém systému být dva elektrony stejném kvantovém stavu.
Abychom tento jev představili, můžeme uvažovat elektrony, jako odtahovaly
co možná nejdále sebe, aby vystříhaly vytvoření jednoho jediného systému, což
má následek odpudivou sílu mezi jádry. Jsou-li
tím některé interagující elektrony nuceny obsadit vyšší energetické stavy, než vjakých
byly oddělených atomech, může systém mít mnohem větší energii být nestabilní.2 Sdílení elektronů
Nejjednodušším možným molekulovým systémem iont vodíkové molekuly,
kde jediný elektron váže dva protony.
12.1 ovalentní vazba.12. Iontová vazba.)
U H2je vazba čistě kovalentní NaCl čistě iontová, ale mnoha jiných mole
kulách dochází smíšenému typu vazby, při níž atomy sdílejí elektrony nestejnou
měrou. kdyby mohl být Pauliho princip splněn
(b)
O 12.- Dříve než budeme uvažovat vazbu j
279
. Příkladem molekula HC1, kde atom přitahuje společné elektrony silněji
než atom možno výhodou postupovat též tak, považujeme iontovou vazbu
pouze limitní případ kovalentní vazby, avšak obvykle oba typy vazeb vyšetřují
samostatně
