V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
skutečnosti
boří téměř všechny intuitivní pojmy prostoru času, které vytváříme každodenní
zkušenosti. okamžiku, kdy člun těsně člunu zapálí světlici. 1. obr.
Tento postulát plyne přímo výsledku Michelsonova-Morleyova pokusu dalších
experimentů.
Druhý postulát speciální teorie relativity říká, rychlost světla vakuu má
pro všechny pozorovatele stejnou hodnotu, bez ohledu jejich pohybový stav.8 máme ještě jednou dva čluny
A nichž člun stojí místě, kdežto člun pohybuje konstantní rychlostí v.
/ v
< I
\ \
\ <ID \
7 o
1 3
A
<nn v
■«— <1111
\ 8
\
/
/ J
\ /
X ______ y
6
______
světlo itované světlicí
každý vidi světeln u
ko šířící něho
- o
8
každý pozorovatel vidí kruhy
v jiném místě vůči sobě
kruhy vodě
po vhození kamene
A
< J
< o
6
O br. Pro ilustraci jednoduchý přiklad.
Na první pohled tyto postuláty nevypadají nijak převratně.
Nad vodou hustá mlha, tak pozorovatelé obou člunech nemohou vědět, který
z nich pohybu. Pozorovatelé ovšem
nemohou zjistit, který nich takto pohybuje, neboť mlha vylučuje jakoukoli
\ ztažnou soustavu, kromě soustav pevně spojených každým člunem, jelikož je
rychlost světla pro oba stejná, musí být pozorování obou člunech naprosto shodná. Podle prvého postulátu speciální teorie relativity musí každý pozorovatel na
svém člunu vidět šířící světelnou kouli, jejímž středu sám, přestože jeden
z nich mění svou polohu vůči místu, kde vzplanula světlice.8 Relativistické jevy liší našich běžných zkušeností. Světlo
se šíří rovnoměrně všemi směry, podle druhého postulátu speciální teorie rela
tivity.1.
25
. 1.2
rozdílů určit, které objekty prostoru „stojí“ které „pohybují“ Protože však
žádná univerzální vztažná soustava neexistuje, neexistuje přírodě ani možnost
takového rozlišení; proto uvedený postulát
