V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.
1'2) Autor mysli zásadní pozorovatelnost měřitelnost; myslitelný „přístroj“ třeba
chápat nejširším smyslu.2 Speciální teorie relativity
Zmínili jsme již úloze etheru jako univerzální vztažné soustavě, vůči níž se
měly světelné vlny šířit. 1. Jak této situaci volit
správnou vztažnou soustavu? Spojit povrchem Země nebo jejím středem?
Odpověď zní, jsou správné všechny vztažné soustavy, když konkrétním případě
může být jedna nich vhodnější popisu než ostatní.1. Předně ukázala neudržitelnou hypotéza
etheru tím, neprokázaly žádné jeho měřitelné vlastnosti neslavný konec kdysi
vážené myšlenky.1'2) Když díváme koše volného balónu, vznášejí
cího nad souvislou oblačnou pokrývkou, jiný volný balón, jak mění vůči nám
polohu, nemůžeme nijak zjistit, který balón „skutečně“ pohybuje (obr.
Kameny padají Bermudách australském Perthu „dolů“ přesto pohybují
vzájemně právě opačnými směry vzhledem středu Země.
K všeobecnému překvapení nebylo zjištěno vůbec žádné posunutí.
23
. Vztažnou soustavou může být silnice, zemský
povrch, Slunce, střed naší galaxie, avšak každém případě musíme specifikovat.5 str. Pozn. Speciální teorie relativity, formulovaná Albertem Einsteinem
1é1) Samotný pokus ichelsonův-Morleyův bylo možno vysvětlit různými umělými předpo
klady (např. též odst. ether okolí Země strhován jejím pohybem), jež však neobstojí vzhledem ke
spolehlivým závěrům jiných pokusů. 112.5. Srv. rec. Pozn.7).2
Protože posunutí projevuje obou drah, velikost celkového posunutí rovna 2n
neboli 0,4 pruhu.
Negativní výsledek Michelsonova-Morleyova pokusu (spolu výsledky mnoha
dalších pokusů11)) měl dva důsledky. Pokus byl
prováděn různých ročních obdobích různých místech, když byly témuž
účelu instalovány jiné pokusy, závěr byl vždy stejný: žádný pohyb etherem nepo
dařilo zjistit. Kdyby existoval klidný ether
vyplňující celý prostor, mohli bychom němu vztahovat každý pohyb obyvatelé
Bermud Perthu nemuseli divit. Podrobně viz Votruba 1969, kap. rec. 3
a Předmluva (seznam literatury konci knihy). Kdykoli mluvíme „pohybu“, máme samozřejmě vždy na
mysli „pohyb vůči vztažné soustavě“. neexistence etheru však plyne, neexistuje
ani žádná univerzální vztažná soustava, takže existuje pohyb výhradně jen vůči
pozorovateli nebo jeho přístroji.
Kdybychom byli izolováni vesmíru, nemohli bychom žádným způsobem zjistit,
pohybujeme-li ne, neboť bez vztažné soustavy ztrácí pojem pohybu smysl. 4. Srv. Zadruhé napověděl platnost nového fyzikálního principu: rychlost
světla vakuu vždycky konstantní bez ohledu jakýkoli pohyb zdroje nebo
pozorovatele.
Teorie relativity vznikla rozboru fyzikálních důsledků neexistence univerzální
vztažné soustavy. pozn.
1. Takové posunutí již snadno pozorovatelné, tak Michelson
a Morley těšili přímé potvrzení existence etheru. 1
