Úvod do moderní fyziky

| Kategorie: Kniha Učebnice  | Tento dokument chci!

V knize A. Beiser „Perspectives of Modem Physics“, jejíž překlad pod názvem „Úvod do moderní fyziky“ je předkládán českému čtenáři, je uplatněno spíše druhé hledisko (i když výklad začíná speciální teorií relativity). Zde by bylo možno se podivit disonanci, že anglické slovo „perspectives“ je přeloženo jako „úvod“. Slovo perspektiva, alespoň v češtině, nezdá se plně vystihovat skutečný obsah díla a zatímco v angličtině knih podobného obsahu jako kniha Beiserova vyšla celá řada a názvy mnohých z nich začínají slovem „Introduction“, tj. „Úvod“, v češtině takových knih máme poskrovnu, jsou-li vůbec k dispozici. Ve prospěch tohoto volnějšího překladu (jednoho slova) svědčí nakonec i autorova předmluva, v níž jsou jasně vyloženy jak jeho přístup k celé látce a jejímu výběru, tak i pojetí výkladu po stránce metodické. Z těchto Beiserových řádků je zřejmé, že jde o úvodní učebnici, nechceme-li se dovolávat přímo vlastního obsahu knihy.

Vydal: Academia Autor: Arthur Beiser

Strana 162 z 627

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
této souvislosti třeba poznamenat, Schró- dingerova rovnice neznamená zvýšení počtu postulátů, potřebných popisu fyzikál­ ního světa, neboť druhý Newtonův pohybový zákon, klasické mechanice považo­ vaný postulát, odvodit Schrodingerovy rovnice, chápeme-li veličiny vystupující rovnici nikoli jako jejich určité, ale střední hodnoty.5 souřadnicích, kdežto případě iontu vodíkové molekuly (stabilní systém složený ze dvou protonů jednoho elektronu) jsou vhodné eliptické souřadnice. Vraťme způsobu, jímž jsme získali Schrodingerovu rovnici vycházejíce z vlnové funkce pro volnou částici. Můžeme jedině Schrodingerovu rovnici postulovat, vyřešit ji pro řadu fyzikálních problémů srovnat výsledky výpočtů výsledky experimentu. Protože Schrodingerova rovnice souhlasí experimentem oblasti své použitelnosti, jsme oprávněni považovat vyjádření úspěšného postulátu, týkajícího určitých aspektů fyzikálního světa.5 Tok pravděpodobnosti O veličině \W\2 W**? jsme hovořili jako hustotě pravděpodobnosti výskytu částice popisované vlnovou funkcí 'V. Musíme ovšem mít paměti, rovnici (7.27) lze použít jen řešení nerelativistických problémů; máme-li činit rychlostmi částic, srovnatelnými rychlostí světla, zapotřebí složitější formulace.7. 7. Souhlasí-li navzájem tyto výsledky, postulát reprezentovaný Schrodingerovou rovnicí platný; kdyby výsledky nesouhlasily, museli bychom tento postulát odmítnout a hledat nějaký jiný přístup. 165 . Avšak přes veškerý svůj úspěch tato rovnice zůstává postu­ látem témže smyslu jako postuláty speciální teorie relativity nebo termodynamické zákony: žádný nich nelze odvodit některého jiného základního principu každý z nich fundamentálním zobecněním, které neplatí nic více ani nic méně než empirická data, nichž spočívá. Jinými slovy, Schródingerova rovnice nedá odvodit ze „základních zákonů“ nýbrž základním zákonem sama sobě. V praxi však Schródingerova rovnice při předpovídání experimentáln výsledků ukázala jako zcela přesná.) na obecný případ částice podrobené libovolným silám, proměnným prostoru čase (V V(x, í)), zdá zcela přijatelné, avšak priori nelze nijak dokázat, že toto rozšíření správné. Tato interpretace ospravedlnit, budeme-li uvažovat pohyb částice směru Je-li |!ř|2 skutečně hustota pravděpodobnosti výskytu částice, měla při pohybu částice místa místo zachovávat; jestliže se |!P|2 nezachovává, pak 4 |*00 |í' l J — 0 0 nemůže platit každém okamžiku |!P|2 nemůže představovat hustotu pravdě­ podobnosti výskytu reálné částice. Rozšíření Schrodingerovy rovnice tohoto spe­ ciálního případu částice bez jakýchkoli omezení (potenciální energie konst